|
Strana 2 z 2
Od 70. let, kdy Čína zahájila své ekonomické reformy, se ČKS snažila před mezinárodním společenstvím ukazovat, jak je dobrotivá a liberální. Teprve iracionální, brutální a krvavé pronásledování Falun Gongu dalo v posledních pěti letech světové veřejnosti možnost opět spatřit její pravou tvář. Je to největší hanba v historii potlačování lidských práv čínskou komunistickou stranou. U čínské veřejnosti postupně převládl názor, že se ČKS zlepšuje a dělá pokroky, lidé si zvykli, že zvěrstva páchaná domácí justicí byla svalována na nízkou morálku policistů. Brutální a systematické pronásledování Falun Gongu, které prosáklo všemi společenskými vrstvami země, však tuto iluzi přeměny zcela zničilo. Mnoho lidí teď uvažuje nad tím, jak vůbec mohlo k takovémuto bestiálnímu pronásledování dojít. Společenský řád země se po chaotickém období Velké kulturní revoluce (před dvaceti lety) stabilizoval, proč tedy Čína musela vstoupit do další, podobně děsivé etapy? Proč je Falun Gong, který vyznává principy pravdivosti, soucitu a tolerance a svobodně se cvičí ve více než 60 zemích světa, pronásledován pouze v Číně a nikde jinde? Jaký je vztah mezi Ťiang Ce-minem a komunistickou stranou v této perzekuci?
Ťiang Ce-min postrádá nejen schopnosti, ale i morální bezúhonnost. Bez precizně vyladěného a lží poháněného vražedného stroje, jakým je ČKS, by nebyl schopen spustit tuto genocidu - genocidu, která je celostátní, a v některých případech dokonce sahá za hranice Číny.
Stejně tak samotná ČKS by se nevydala proti proudu historie, směru dosavadních ekonomických změn a snah navázat kontakt se světem; kdyby zde nebyl tvrdohlavý diktátor, který trval na tom, že udělá věci po svém. Tajná dohoda mezi Ťiang Ce-minem a ČKS, jejich spolupráce a vzájemné souznění zesílily zvěrstva pronásledování do nevídaných rozměrů.
I. STEJNÁ HISTORIE A STEJNÝ PŮVOD PŘINÁŠEJÍ STEJNÉ KATASTROFICKÉ DŮSLEDKY
Ťiang Ce-min se narodil v roce 1926 - v roce plném nepokojů. Stejně jako ČKS maskuje svou krvavou historii, tak i Ťiang Ce-min skrývá před komunistickou stranou a čínskou veřejností skutečnost, že byl zrádcem svého národa.
V době, kdy mu bylo 17 let, byla 2. světová válka v plném proudu. Když mladí vlastenci jeden po druhém odcházeli na frontu bojovat proti Japonsku za záchranu Číny, Ťiang Ce-min se rozhodl jít studovat na vysokou školu. Od roku 1942 navštěvoval Centrální univerzitu v Nan-ťingu, která byla založena loutkovým režimem Wang Ťin-weje a byla pod kontrolou Japonců. Vyšetřování různých zdrojů napovídá, že skutečným důvodem toho bylo, že Ťiangův biologický otec - Ťiang Š'-ťün - byl v době, kdy Japonsko okupovalo čínskou provincii Ťiang-su, vysokým hodnostářem na oddělení protičínské špionáže v japonské armádě. Ťiang Š'-ťün byl zrádcem Číny.
Co se týče zrady a podvodu, jsou Ťiang Ce-min a ČKS stejní. Cit a pochopení pro čínský lid jim chybí do takové míry, že se opovažují bezstarostně vraždit nevinné lidi.
Aby Ťiang povýšil a finančně si pomohl, až ČKS vyhraje občanskou válku, vymyslel si, že byl adoptován a vychován svým strýcem Ťiang Šang-čchingem. Ten vstoupil do strany už jako mladík a později byl zastřelen bandity. Díky své šikovně zkonstruované rodinné historce byl Ťiang zanedlouho povýšen z funkce místního úředníka na náměstka ministra elektronického průmyslu. Ťiang nezískal povýšení díky svým schopnostem, ale díky kontaktům, které měl. Během svého funkčního období tajemníka ČKS v Šanghaji usilovně podlézal stranickým hodnostářům Li Sien-nienovi a Čchen Junovi, kteří sem každoročně přijížděli na Jarní festival. Již jako tajemník Strany dokonce čekal několik hodin ve sněhových závějích, jen aby mohl Li Sien-nienovi osobně předat narozeninový dort.
Masakr na Tchien-an-men 4. července 1989 byl dalším zlomem v životě Ťiang Ce-mina. Vyhoupl se do funkce generálního tajemníka ČKS, a to tak, že nechal zrušit liberální noviny World Economic Herald ("Hlasatel světové ekonomiky"), dal uvěznit lídra Lidového kongresu Wan Liho a navíc masakr všestranně podpořil. Krátce před začátkem masakru poslal Ťiang Ce-min tajný dopis Teng Siao-pchingovi, v němž žádal, aby byla proti studentům použita "rázná opatření", protože jinak "by strana i národ byli v ohrožení". Během uplynulých 15 let nechal Ťiang ve jménu "stability strany jako naprosté priority" bezohledně potlačit a vyvraždit všechny disidenty a skupiny obyvatelstva, které měly odlišné názory.
Od roku 1991, kdy Rusko a Čína začaly mapovat společnou hranici, Ťiang Ce-min uznal výsledky vpádů carského Ruska a bývalého Sovětského svazu do Číny a přijal všechny nerovné smlouvy mezi Ruskem a Čínou. Tím způsobil, že Čína ztratila území o ploše větší než milion čtverečních kilometrů.
Ťiang Ce-min zfalšoval osobní minulost a předstíral, že je sirotkem mučedníka ČKS, přičemž ve skutečnosti byl nejstarším synem čínského zrádce. Následoval tak příklad podlosti ČKS. Svou podporou masakru ze 4. července a potlačením demokratických hnutí a náboženství přijal za své vyhlazovací praktiky Strany. Pod dojmem toho, že Čína je pod nadvládou Sovětského svazu "zástupcem Komunistické internacionály pro Dálný Východ", rozdával Ťiang "jen tak" území své vlasti a následoval tak zrádcovské chování komunistické Strany.
Ťiang Ce-min a ČKS se dělí o stejně hanebný původ a historii. Stejně tak vždy sdíleli i pocity strachu a nejistoty ohledně toho, jak dlouho budou ještě u moci.
II. ŤIANG CE-MIN A ČKS SE OBÁVAJÍ HODNOT PRAVDIVOSTI, SOUCITU A TOLERANCE
Historie komunistických hnutí ve světě je psána krví milionů lidí. Téměř každá komunistická země prošla procesem podobným Stalinovu kontrarevolučnímu útlaku v Sovětském svazu, během něhož byly vyvražděny desítky milionů nevinných lidí. V devadesátých letech se Sovětský svaz rozpadl a východní Evropa prošla obrovskými změnami. Komunistický blok tak "přes noc" ztratil více než polovinu svého území. ČKS se z této lekce poučila a uvědomila si, že přestat s útlakem a umožnit svobodu slova znamená kopat si vlastní hrob. Kdyby lidem byla dovolena svoboda projevu, jak by potom mohla ČKS ukrývat zvěrstva, která spáchala? Jak by mohla ospravedlnit svou falešnou ideologii? Pokud by utlačování lidí skončilo a oni přestali být zastrašováni, nevybrali by si snad jiný způsob života, než nabízí komunismus? Jak by si potom mohla Strana udržet sociální základnu nezbytnou pro své přežití?
ČKS zůstává ve své podstatě stále stejná, bez ohledu na to, jaké změny provedla na povrchu. Po masakru 4. července dal Ťiang Ce-min příkaz "zlikvidovat všechny faktory nestability v jejich počáteční fázi". Vystrašen na nejvyšší míru se rozhodl, že nikdy nepřestane veřejnosti lhát do očí a že bude pokračovat v jejím útlaku, dokud nebude zcela paralyzována.
Právě během tohoto období byl v Číně představen Falun Gong. Zpočátku ho mnozí považovali za druh čchi-kungu s výjimečně dobrým účinkem na udržení zdraví a dobré kondice. Později lidé zjistili, že podstata Falun Gongu není jen v pěti jednoduchých cvičeních. V základu vede lidi k tomu, aby se stali lepšími, a to skrze hodnoty pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
FALUN GONG UČÍ PRAVDIVOST, SOUCIT A SNÁŠENLIVOST, KOMUNISTICKÁ STRANA ŠÍŘÍ LEŽ, NENÁVIST A BOJ
Falun Gong učí lidi, aby byli pravdivými: tedy aby mluvili pouze pravdu a konali čestně a pravdivě. ČKS se opírá o lži, pomocí kterých vymývá lidem mozky. Kdyby každý začal mluvit pravdu, veřejnost by se dozvěděla, jak se ČKS dostala k moci, o únosech, vraždách, pěstování opia, zbabělosti a manipulaci s informacemi v době války proti Japonsku, o čistkách ČKS apod. ČKS kdysi tvrdila: "Bez lži se nedá dosáhnout ničeho významného." Potom, co se chopila moci, zahájila politické boje a způsobila si mnoho krvavých dluhů. Šíření pravdivosti by proto pro ČKS znamenalo jistou zkázu.
Falun Gong hlásá soucit, to znamená: brát ohled na druhé a být za každých okolností laskavý k ostatním. ČKS vždy prosazovala "tvrdou ruku" a bezohledně si razila cestu vpřed. Vzorný hrdina ČKS Lej Feng svého času řekl: "K našim nepřátelům musíme být neúprosní a bezcitní jako krutý mráz." Ve skutečnosti ČKS nezacházela takovým způsobem jen se svými nepřáteli; k lidem z vlastních řad se nechovala o nic lépe. Ať už šlo o samotné zakladatele Strany, velitele armády či ministry, nebo dokonce o prezidenta země - všichni byli svou vlastní stranou nemilosrdně vyslýcháni, brutálně biti a mučeni. Tyto čistky takzvaných "třídních nepřátel" byly tak odporné, že se z toho člověku ježily vlasy na hlavě. Kdyby ve společnosti vládl soucit, k ničemu takovému by nikdy nedošlo.
V knize Marxe a Engelse "Komunistický manifest" se uvádí, že "dějiny každé společnosti jsou dějinami třídního boje". Tato slova reprezentují komunistické pojetí dějin a světa. Falun Gong naopak zdůrazňuje, že dojde-li k nějakému sporu, měl by se člověk nejdříve podívat do sebe a hledat nedostatky v sobě. Tato introspekce a sebeovládání úplně odporuje útočné povaze ČKS.
Zápas byl pro komunistickou stranu vždy hlavním prostředkem k získání moci a k přežití. Aby "oživila svého revolučního ducha", pravidelně vyvolává politické tlaky. Ty mají potlačit odlišně smýšlející skupiny lidí. Tento proces násilí a lží se stále opakuje, obnovuje a posiluje strach v lidech a utužuje moc komunistické strany. Filosofie, o kterou se strana opírá, je úplným protikladem toho, co učí Falun Gong.
ČKS SE SPOLÉHÁ NA LIDSKÝ STRACH, ABY SI UDRŽELA SVOU MOC. LIDÉ SE SPRAVEDLIVÝM SMÝŠLENÍM SE VŠAK NEBOJÍ
Lidé, kteří rozumějí pravdě, nemají strach. Křesťanství bylo pronásledováno po více než 300 let. Mnoho křesťanů bylo popraveno, upáleno, utopeno nebo posloužilo za potravu lvům. Své víry se však nevzdali. Když buddhismus procházel problematickým údobím v dějinách, buddhisté zůstali pevní ve své víře.
Záměrem ateistické propagandy je dosáhnout toho, aby lidé nevěřili v existenci nebe, pekla a karmické odplaty, takže lidé úplně ztratí morální zábrany. Místo toho se zaměřují jen na majetek a vlastní pohodlí jako na realitu tohoto světa. Slabosti lidské povahy potom mohou být lehce manipulovatelné a komunistická strana může využít lidského strachu či touhy po hmotných ziscích, aby udržela lidi pod kontrolou. Ti, kteří jsou pevní ve své víře, jsou schopni vidět za život a smrt a nejsou klamáni iluzí materiálního světa. Hrozby a pokušení tohoto světa berou na lehkou váhu a nemohou být Stranou ovládáni.
ČKS PŘEKÁŽEJÍ VYSOKÉ MORÁLNÍ PRINCIPY FALUN GONGU
Po událostech ze 4. července 1989 (masakr na Tchien-an-men) ideologie ČKS zcela upadla. V srpnu 1991 se zhroutila Komunistická strana Sovětského svazu, následovaly dalekosáhlé změny režimů ve východní Evropě. ČKS byla díky těmto událostem pod obrovským tlakem. Život strany byl ohrožen, doma i v zahraničí zažila obrovské krize. V té době už nebyla schopna svést svoje členy dohromady učením marxismu, leninismu a maoismu. Místo toho se tedy zkorumpovala a začala si jejich věrnost kupovat. Kdokoliv se stane jejím členem, získá osobní výhody pomocí korupce a zpronevěry - takové, které jiní mít nemohou. Především po Teng Siao-pchingově cestě jižní Čínou v roce 1992 se bujně rozrostla korupce a výdělečná činnost vládních úředníků zejména v oblasti trhu s nemovitostmi a obchodu s cennými papíry. Legální mnohoženství, pašeráctví a obchodování na černém trhu se rozmohly po celé zemi, stejně jako pornografie, hazard a drogy. Přestože by nebylo fér tvrdit, že všichni členové Strany jsou špatní, veřejnost ztratila důvěru ve vládní protikorupční aktivity a je jí zřejmé, že více než polovina státních úředníků na vyšších místech samosprávy je zkorumpovaná.
Ve stejné době oslovila srdce milionů lidí vysoká morální úroveň, kterou vykazují praktikující Falun Gongu na základě principů pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Falun Gong nastavuje zrcadlo spravedlnosti a počestnosti, v němž se odráží nespravedlnost a špatnost komunistické strany.
ČKS NEMOHLA SNÉST, JAK RYCHLE SE FALUN GONG ŠÍŘIL
Falun Gong nemá žádnou organizační strukturu, každý může kdykoli přijít nebo odejít, jak si přeje. Předává se od člověka k člověku, od srdce k srdci. Úplně se liší od přísné organizace ČKS. Navzdory přísné organizaci ČKS jsou její politická studia a skupinové schůze (i když se odehrávají i několikrát týdně) pouhou formalitou. Jen málo členů skutečně přijalo ideologii Strany. V protikladu k tomu studenti Falun Gongu vědomě následují principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Díky blahodárnému vlivu Falun Gongu na psychické i fyzické zdraví člověka vzrůstal počet lidí praktikujících Falun Gong obrovskou rychlostí. Žáci dobrovolně studovali a šířili knihy pana Li Chung-č'ho na vlastní náklady. V krátkém období sedmi let se zvýšil počet praktikujících Falun Gongu z 0 na 100 milionů. Když Číňané po ránu vyšli, aby si zacvičili Falun Gong, hudbu ke cvičení bylo možno slyšet téměř v každém parku v zemi.
Komunistická strana prohlásila, že Falun Gong s ní "soupeří o masy lidí", a tvrdila, že jde o náboženství. Ve skutečnosti to, co Falun Gong přináší lidem, je kultura a nový způsob života. Kultura předků, kterou čínský lid už dávno ztratil. Kultivace mysli a důraz na morální hodnoty byly v čínské tradici vždy hluboce zakořeněny. Ťiang Ce-min a komunistická strana se Falun Gongu báli. Strachovali se, že kdyby byly tyto tradiční mravní zásady opět přijaty veřejností, nic by nemohlo zabránit jejich velmi rychlému šíření mezi lidmi. Tato tradice, tolik vlastní čínskému národu, byla komunisty jednoduše odstavena a desítky let pošlapávána. Návrat k ní byl očekávaným historickým krokem, který si velká většina lidí po letech strádání a utrpení vybrala zcela samozřejmě. A to bylo pro ČKS úderem do slabin. Když počet lidí cvičících Falun Gong překročil počet členů Strany, ČKS byla rozčarovaná a plná závisti. V Číně má Strana plnou kontrolu nad každou společenskou vrstvou. Na venkově má své buňky v každé vesnici. Ve městech ji najdeme na každém úřadě. Prosakuje až ke kořenům každé státní instituce či podniku. Monopol a absolutní manipulace jsou základní opatření ČKS na udržení režimu. V čínské ústavě je zmínka o tom, že "si strana musí udržovat svou vůdčí pozici", tato věta však zdaleka nevyjadřuje skutečnou vypjatost situace. Studenti Falun Gongu se očividně více než ke Straně přikláněli k pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. ČKS v tom viděla ohrožení své vůdčí pozice a to pro ni bylo absolutně nepřijatelné.
KOMUNISTICKÁ STRANA POVAŽUJE FILOSOFII FALUN GONGU ZA HROZBU PRO EXISTENCI REŽIMU
Skutečná náboženská víra je pro komunistickou stranu závažnou překážkou. Komunistický režim je založen na materialismu a přání vytvořit "nebe na zemi" - za jeho vytvoření je zodpovědný "předvoj lidstva" - tedy sama Strana. Ateistický režim sám definuje, co je hodnotné, jaké konání je dobré a jaké špatné. Tím pádem o žádné morálce nemůže být řeč, stejně jako o dobrých či špatných skutcích. Jediné, čím se lidé měli řídit, je, že Strana je vždy "úžasná, velkolepá a správná".
Náboženství dává člověku neměnný standard pro rozlišení dobra a zla. Praktikující Falun Gongu rozlišují dobro a zlo měřítky pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Tím narušují úsilí komunistické strany, aby každý "myslel stejně".
Právě z tohoto důvodu Ťiang Ce-min Falun Gong potlačuje. On sám vystavěl svou kariéru na lži o vlastní minulosti, proto je jasné, že se bojí pravdy. Utlačováním lidí se stal rychle úspěšným a silným - proto má strach ze soucitu. Svou moc si udržel díky politickým rozbrojům ve straně - je tedy jasné, že neuznává toleranci.
Na malé příhodě můžeme vidět Ťiang Ce-minovu neuvěřitelnou malichernost a závistivost. Muzeum Che-mu-tu ve městě Jü-jao, provincie Če-ťiang (7 000 let staré ruiny vesnice, objevené roku 1973, zachycují čínskou kulturu z období mladší doby kamenné), je významnou chráněnou historickou a kulturní památkou. Čchiao Š' (bývalý předseda Lidového kongresu) v něm původně nechal umístit pamětní desku. Když Ťiang Ce-min v září 1992 při návštěvě muzea spatřil nápis od Čchiao Š', jeho tvář zkameněla. Personál, který Ťianga doprovázel, znervózněl. Všichni věděli, že Ťiang Čchiao Š' nesnáší, a věděli také, jak rád se předvádí - Ťiang po sobě zanechal pamětní desku všude, kam přišel - dokonce i když navštívil úřad okresní dopravní policie v Ťi-nanu. Nikdo si nedovolil omezenému Ťiang Ce-minovi oponovat. A tak byla pamětní deska v muzeu v květnu 1993 (pod záminkou renovace) vyměněna.
Mao Ce-tung údajně napsal "čtyři svazky vážných a velkolepých spisů". Ťiang Ce-min namáhal svůj mozek, jak jen to šlo, aby vyprodukoval pouhé tři věty, i když bude tvrdit, že napsal "Tři reprezentanty". Jeho dílo vyšlo v podobě knihy a bylo distribuováno do všech vrstev vládních organizací. Kniha se ale prodávala jen proto, že lidé byli donuceni si ji koupit. Respekt členů Strany si ale Ťiang nikdy nezískal. Šířili pomluvy o jeho aféře se zpěvačkou, o jeho trapném výstupu, když na zahraniční cestě zpíval "O sole mio", nebo o tom, jak se česal v přítomnosti španělského krále.
Když zakladatel Falun Gongu, pan Li Chung-č', který se narodil, žil a pracoval jako běžný občan, pořádal svoje přednášky, přednášková síň byla zaplněna profesory, experty různých odvětví a čínskými intelektuály studujícími v zahraničí. Lidé s doktoráty a akademickými tituly cestovali tisíce kilometrů, aby se mohli zúčastnit jeho přednášek. Když pan Li vyučoval i několik hodin, mluvil plynule a bez jakýchkoliv poznámek. Jeho přednášky byly později přepsány a vydány ve formě knihy. Všechno toto nemohl závistivý Ťiang Ce-min strávit.
Ťiang Ce-min žije marnotratným a chlípným životem. Utratil 900 mil. jüanů (asi 2.3 mld Kč) za luxusní letadlo pro vlastní potřeby. Často vybíral peníze z veřejných fondů (ve výši několika miliard) a sponzoroval jimi podnikatelské aktivity svého syna. Protekcí protlačil své známé a různé patolízaly do vysokých funkcí a uchýlil se k zoufalým a extrémním opatřením, aby zakryl zločiny a zkorumpovanost některých z nich. Toto jsou důvody, proč se Ťiang bojí morální síly Falun Gongu. Ještě více se obává, že princip "dobro je v životě opláceno dobrem a zlo zlem", který hlásá Falun Gong, je skutečně pravdivý.
I když Ťiang soustředil do svých rukou největší moc v ČKS, protože mu chyběly schopnosti a talent politika, často se obával, že bude přinucen odstoupit pod tlakem neúprosných vnitrostranických bojů o moc. Byl velmi citlivý na svou pozici - být středobodem moci. Aby odstranil rozbroje, zosnoval plány na odstavení svých politických nepřátel Jang Šang-kchuna a jeho bratra Jang Paj-pinga. Na zasedání 15. (v r. 1997) a 16. sjezdu Výboru komunistické strany (v r. 2002) Ťiang přinutil své oponenty, aby se vzdali svých postů. On sám však ignoroval platné předpisy a své funkce se nadále držel zuby nehty.
V roce 1989 uspořádal Ťiang coby nový generální tajemník ČKS konferenci pro domácí i zahraničí novináře. Francouzský novinář se zeptal na událost, kdy byla studentka vysoké školy kvůli své účasti na incidentu 4. června transportována do provincie S'-čchuan, kde byla nucena tvrdě pracovat na stavbě a kde také byla opakovaně znásilňována místními dělníky. Ťiang odpověděl: "Nevím, jestli to, co říkáte, je pravda nebo ne, ale ta žena je výtržnice. I kdyby to pravda byla, zaslouží si to."
Čang Č'-sin (žena z kruhu intelektuálů, kterou ČKS umučila během Velké kulturní revoluce za to, že otevřeně vyslovila svůj názor) byla během vazby skupinově znásilňována a poté jí bylo proříznuto hrdlo, aby nevyzradila pravdu. Ťiang Ce-min by asi i v tomto případě argumentoval, že si to zasloužila, což vypovídá o jeho kruté a úchylné povaze.
Ve stručnosti: Ťiangova zvrácená mentalita, hlad po diktátorské moci, krutost a strach z pokojných zásad Falun Gongu, to vše ho vedlo k zahájení iracionální kampaně na likvidaci této praxe. Takový postup byl zcela v souladu s běžnými praktikami ČKS.
III. TAJNÁ DOHODA ŤIANG CE-MINA S ČKS
Ťiang Ce-min je známý svými politickými podvody a předváděním se. Stejně známá je i jeho nekompetentnost a ignorance. I když si z celého srdce přál zlikvidovat Falun Gong, nepodařilo se mu to, protože Falun Gong je hluboce zakořeněn v čínské kultuře. Lidé si ho už oblíbili a vytvořil si širokou společenskou základnu. ČKS měla také v úmyslu Falun Gong vykořenit. Ťiang Ce-min využil své pozice generálního tajemníka Strany a osobně tvrdý zákrok proti Falun Gongu zahájil. Efekt spolupráce a vzájemného souznění Ťiang Ce-mina a ČKS se dá přirovnat ke katastrofálním důsledkům laviny, kterou způsobí horolezec svým křikem.
Předtím, než Ťiang vydal rozkaz, aby bylo zakročeno proti Falun Gongu, ČKS už začala s vyšetřováním, monitorováním a konstruováním obvinění proti Falun Gongu. Zkorumpovaná Strana se instinktivně cítila ohrožena pravdivostí, soucitem a snášenlivostí, a také tím, jak se Falun Gong nepředvídatelně rychle rozšířil. Tajní agenti Veřejné bezpečnosti pronikli mezi praktikující Falun Gongu již v roce 1994, ale nepodařilo se jim zjistit nic podezřelého, a někteří z nich dokonce začali Falun Gong sami cvičit. Roku 1996 deník Guangming porušil "tři omezení", vládní opatření týkající se čchi-kungu (tj. stát neprosazuje, nepodporuje ani nezasahuje do čchi-kungových aktivit) tím, že publikoval článek, který tvrdil, že Falun Gong je politicky orientovaný. Od té doby politici a "vědci" spjatí s Veřejnou bezpečností neustále způsobovali Falun Gongu těžkosti. Na začátku roku 1997 dal Luo Kan - tajemník Politického a soudního výboru Ústředního výboru ČKS - ústředí Veřejné bezpečnosti příkaz k celostátnímu vyšetřování Falun Gongu se záměrem najít důkazy potřebné k jeho zákazu. Potom, co přišly zprávy z celé země o tom, že "žádné důkazy nebyly dosud nalezeny", Luo Kan vydal přes první kancelář Ministerstva veřejné bezpečnosti (také známé jako Úřad politické bezpečnosti) oběžník č. 555 - "Upozornění na zahájení vyšetřování Falun Gongu". Poprvé označil Falun Gong za "zlý kult" a dal rozkaz policejním oddělením po celé zemi na jeho systematické vyšetřování a nasazení tajných agentů na shromáždění důkazů proti němu. Vyšetřování ale nepřineslo žádný důkaz, který by jeho obvinění potvrzoval.
Předtím, než ČKS na Falun Gong tvrdě udeřila, potřebovala najít tu správnou osobu, která by spustila mechanismy perzekuce. Bylo na Ťiangovi, aby se jako hlava ČKS k této otázce nějak postavil. Vůdce ČKS měl jako jednotlivec svou dobrou i špatnou stránku. Kdyby se přiklonil ke straně dobra, mohl na nějakou dobu zlou povahu ČKS umírnit; rozhodl se však jinak a povaha ČKS se opět projevila.
Během studentského demokratického hnutí v roce 1989 Čao C'-jang, generální tajemník Ústředního výboru ČKS, neměl v úmyslu studenty potlačit, ale osm starších členů strany, kteří měli v rukou moc ČKS, trvalo na rázném zásahu proti studentům. Teng Siao-pching tehdy řekl: "Raději zabijeme 200 000 lidí výměnou za dvacet let stability." Těch "20 let stability" vlastně znamenalo dalších dvacet let pod nadvládou Strany. Tato myšlenka byla v souladu se základním cílem diktatury ČKS, takže ji Strana přijala.
V případě Falun Gongu byl Ťiang Ce-min jediným ze sedmi členů Stálé komise Ústředního výboru ČKS, který trval na "vyhlazení" Falun Gongu. Své jednání odůvodnil tím, že je nevyhnutelné pro "přežití strany i národa", a to zapůsobilo na nejcitlivější nerv ČKS a probudilo její bojovnost.
Snahy Ťiang Ce-mina o udržení osobní moci a snahy ČKS udržet si svůj diktát se v tomto bodě zcela sjednotily. V podvečer 19. července 1999 Ťiang Ce-min předsedal konferenci nejvýše postavených státních úředníků. Osobně "sjednotil" porozumění všech sedmi členů Stálé komise Ústředního výboru, povznesl vlastní politickou moc nad zákony země a sám rozhodl o tvrdém zákroku proti Falun Gongu. Zakázal ho ve jménu čínské vlády a systémem lží začal klamat veřejnost. Kruté mechanismy ČKS byly naplno použity ve zdrcujícím potlačení milionů nevinných praktikujících Falun Gongu.
Kdyby byl generálním tajemníkem ČKS v té době někdo jiný než Ťiang Ce-min, možná by k potlačení Falun Gongu nikdy nedošlo. V tomto ohledu je možné říct, že ČKS Ťiang Ce-mina využila.
Na druhé straně - kdyby si ČKS svou krvelačnou a dravou povahou nenadělala otřesné a krvavé dluhy, nebyl by pro ni Falun Gong hrozbou. Bez úplné a všudypřítomné kontroly každé společenské vrstvy by Ťiang Ce-minův úmysl potlačit Falun Gong nezískal zázemí organizační, finanční a propagandistické, ani podporu diplomatů, zaměstnanců věznic, policie, Státního bezpečnostního úřadu, vojska, oblasti náboženství, vědy a technologií, "demokratických" stran, dělnických organizací, Svazáckého výboru, Svazu žen atd. Z tohoto pohledu lze zase říci, že Ťiang Ce-min využil ČKS.
IV. JAK ŤIANG CE-MIN POUŽIL ČKS NA PRONÁSLEDOVÁNÍ FALUN GONGU
Ťiang Ce-min zneužil zásadu ČKS, že "všichni členové Strany musejí být podřízeni Ústřednímu výboru", a využil k pronásledování Falun Gongu státní mašinerii. V té je zapojeno vojsko, média, oddělení Veřejné bezpečnosti, policie, polovojenská policie, státní bezpečnostní ozbrojené síly, soudní systém, Lidový kongres, diplomatický sbor, jakož i falešné náboženské skupiny. Vojsko a polovojenská policie se přímo zúčastňovaly únosů a zatýkání praktikujících. Čínská média zase pomáhala Ťiang Ce-minovu režimu v rozšiřování lží a očerňování Falun Gongu. Státní bezpečnostní systém Ťiang Ce-min využil na shromažďování a šíření informací, vymýšlení lží a dezinformací pro zpravodajské služby. Lidový kongres a soudní systém se tvářily, že "jsou na straně zákona", a pomocí právních principů kryly zločiny spáchané Ťiang Ce-minem a ČKS, čímž velmi účinně podváděly veřejnost. Přeměnily se v prostředek, který Ťiang Ce-minovi sloužil a kryl ho. Ve stejné době čínská diplomacie rozšiřovala lži u mezinárodní veřejnosti a politicky i ekonomicky motivovala zahraniční vlády, jejich nejvyšší činitele i mezinárodní média, aby mlčeli o otázce pronásledování Falun Gongu.
V průběhu pracovní konference Ústředního výboru, na které bylo nařízeno potlačení Falun Gongu, Ťiang Ce-min řekl: "Jednoduše nevěřím, že ČKS nemůže porazit Falun Gong." Také objasnil tři body svého postupu proti praktikujícím: "Zničte jejich pověst, zruinujte je finančně a zničte fyzicky." Masové nátlakové kampani již nic nebránilo, mohla být spuštěna v plném proudu.
VYUŽÍVÁNÍ MÉDIÍ NA BLOKOVÁNÍ INFORMACÍ
Politiku "zničení pověsti praktikujících" zahájila vládní média 22. července 1999 - třetí den po odstartování kampaně na zatčení přívrženců Falun Gongu - a následovala příklad Centrální čínské televize v Pekingu (CCTV), která ve zbývajících měsících roku 1999 vysílala sedm hodin denně vykonstruovanou očerňující propagandu. Producenti těchto pořadů začali s překrucováním slov pana Li Chung-č'ho, zakladatele Falun Gongu, potom se vrhli na případy takzvané sebevraždy, vraždy a smrti, způsobené odmítnutím léků. Udělali všechno možné, aby co nejvíce očernili Falun Gong a jeho zakladatele.
Nejpublikovanější případ se týkal vyjmutí slova "ne" z projevu pana Li Chung-č'ho, který pronesl jednou na veřejnosti: "Událost takzvané exploze Země neexistuje." Program televize CCTV obrátil toto prohlášení na "Událost takzvané exploze Země existuje" a "dokumentoval" tak, že Falun Gong hlásá konec světa. Překrucování se používalo i v případech, kdy se zločiny běžných kriminálníků svalovaly na praktikující Falun Gongu. Vražda vykonaná duševně nemocným Fu I-pinem v Pekingu a smrtelná otrava žebráka v provincii Čei-ťiang byly nespravedlivě svaleny na Falun Gong.
Více než 2000 novinových titulů, 1000 časopisů a stovky místních televizních a rozhlasových stanic začaly pod vedením ČKS ostrou kampaň na pošpinění Falun Gongu. Propagandistické programy byly šířeny dále mimo Čínu přes oficiální tiskovou agenturu Sinchua, Čínskou zpravodajskou agenturu, Čínskou zpravodajskou agenturu v Hongkongu a ostatní zahraniční média kontrolovaná ČKS. Podle dostupných statistik bylo v krátkém období šesti měsíců uveřejněno nebo odvysíláno více než 300 000 zpravodajských článků a programů zaměřených na pošpinění Falun Gongu. Tisíce lidí tak byly podvedeny a jejich mysli byly otráveny lživou propagandou.
Na čínských velvyslanectvích v zahraničí bylo vystaveno obrovské množství alb, CD a publikací, které Falun Gong kritizovaly a očerňovaly. Na webové stránce čínského Ministerstva zahraničních věcí bylo uveřejněno množství podobně laděných článků.
Během konference Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) na Novém Zélandu, která se konala na konci roku 1999, jsme mohli vidět, jak Ťiang Ce-min horlivě rozdává letáky očerňující Falun Gong každému představiteli více než deseti zemí zúčastněných na konferenci. Při návštěvě Francie Ťiang ce-min na tiskové konferenci označil Falun Gong za "kult zla"; snažil se tak zničit jeho pověst v zahraničí.
Temný mrak útlaku šokoval celou zemi. Naznačoval, že opět začíná drastické období, v mnohém podobné Velké kulturní revoluci.
Nejodpornější z pokusů očernit Falun Gong byl takzvaný incident "sebeupálení", zosnovaný v lednu 2001, který byl neslýchanou rychlostí šířen do celého světa tiskovou agenturou Sinchua. Od doby, kdy byl tento incident zveřejněn, jej vyšetřovaly různé mezinárodní organizace, včetně Agentury pro mezinárodní výchovu a rozvoj Spojených národů. Ta jej hodnotila jako zinscenovaný vládou s úmyslem klamat veřejnost. V rozhovoru později jeden člen televizního štábu CCTV přiznal, že vysílaný záznam o incidentu byl sestaven ve studiu.
Lež má vždycky krátké nohy. Zatímco ČKS šířila fámy a vymýšlela lži, vynaložila veškeré své úsilí a moc, aby blokovala informační kanály. Nemilosrdně tak bránila pronikání jakýchkoli zpráv o Falun Gongu a jeho aktivitách ze zahraničí a znemožňovala jeho spravedlivou obhajobu. Všechny knihy a ostatní materiály Falun Gongu byly bez výjimky zničeny. Byla přijata rázná opatření proti pokusům zahraničních médií uspořádat rozhovory s čínskými praktikujícími. Ta zahrnovala násilnou deportaci novinářů z Číny, nátlak vyvíjený na zahraniční média a výhrůžky, že jim bude jednou provždy odepřen vstup do Číny nebo zakázáno působit na jejím území.
Praktikující Falun Gongu, kteří se snažili zahraničí informovat o skutečné situaci a předat dál materiály, zachycující nelidský nátlak úřadů, byli ČKS umlčeni. Dvanáct učitelů a studentů z renomované univerzity Tsing-hua bylo posláno na dlouhý čas do vězení. Z důvodů šíření faktů o znásilnění paní Wej Sing-jen (praktikující Falun Gongu a absolventka Čong-čchingské univerzity zadržovaná ve vazbě) bylo sedm praktikujících Falun Gongu v Čong-čchingu obviněno z trestného činu a na dlouhou dobu uvězněno.
UKLÁDÁNÍ POKUT A PLENĚNÍ DOMŮ BEZ SOUDNÍHO PROCESU
Celý řídicí aparát čínské komunistické strany se zapojil do politiky "ruinování učedníků Falun Gongu po finanční stránce". Během více než pěti let pronásledování byly stovky tisíc praktikujících Falun Gongu pokutovány částkami od tisíce po desítky tisíc jüanů ve snaze způsobit jim těžké finanční ztráty. Místní státní správa, policejní stanice a oddělení Veřejné bezpečnosti uvalovaly na praktikující tyto pokuty svévolně a bez jakéhokoli oprávnění. Ti, kteří je byli nuceni zaplatit, nedostali na vydané prostředky žádná potvrzení ani k nim neobdrželi právní výklad, o řádném soudním procesu ani nemluvě.
Dalším způsobem pronásledování jsou vloupání do domovů praktikujících a jejich následná plenění. Ti, kteří zůstávají pevní ve své víře, musejí čelit neoprávněným prohlídkám a policie plení jejich obydlí a zabavuje jim bez jakéhokoli oprávnění peníze a jiné cennosti. Na venkově zabírají úřady praktikujícím potraviny a uskladněné obilí. Žádné ze zabavených věcí nebyly zdokumentovány ani za ně v náhradu nebylo vydáno žádné potvrzení. Ti, kteří majetek "úředně zabavovali", si ho obvykle nechali pro sebe.
Mnoho praktikujících bylo propuštěno ze zaměstnání. Na venkově jim bylo vyhrožováno konfiskací pozemků. ČKS přitom nebere ohled ani na praktikující v důchodovém věku. Vláda jim zastavila vyplácení důchodů a vystěhovala je z jejich domů a bytů. Některým praktikujícím Falun Gongu, kteří podnikali, byl zabaven majetek a jejich bankovní účty byly zmrazeny.
ČKS zapojila do svých trestných činů také společnost v okolí praktikujících. Vydala nařízení, že jestli budou praktikující Falun Gongu objeveni v jakékoli pracovní jednotce nebo ve státním podniku, vedoucí a zaměstnanci těchto podniků nedostanou prémie a nebudou povýšeni. Takto se ČKS snaží ve společnosti podnítit nenávist proti přívržencům Falun Gongu. Členové jejich rodin a příbuzní čelí výhrůžkám propuštění z práce, vyloučení dětí ze škol a vystěhování z bydliště. Všechna tato opatření slouží stejnému účelu: odříznout praktikující od jejich materiálního a finančního zázemí, a tak je přinutit, aby se vzdali své víry.
KRUTÉ ZPŮSOBY MUČENÍ A SVÉVOLNÉ ZABÍJENÍ
Strašná politika "fyzické likvidace praktikujících Falun Gongu" je vykonávána v první řadě policií, prokurátory a čínským soudním systémem. Na základě statistik z internetové stránky Minghui bylo od začátku pronásledování před šesti lety zabito nejméně 2781 přívrženců Falun Gongu. Úmrtí se vyskytla ve více než 30 provinciích, samosprávných regionech a městech, za něž je zodpovědná čínská vláda. K 1. říjnu 2004 byla provincií s nejvyšším počtem úmrtí Chej-lung-ťiang, následovaly provincie Ťilin, Liao-ning, Chepei, Šan-tung, S'-čchuan a Chu-pej. Nejmladší oběti bylo jen 10 měsíců, nejstarší 72 let. Ženy tvořily 51,3 %. Starších 50 let bylo 38,86 %. Funkcionáři ČKS v soukromí přiznali, že skutečný počet praktikujících, kteří zemřeli na následky pronásledování, je mnohem vyšší.
Na praktikující jsou používány různé způsoby mučení. Bití, bičování, mučení elektrickými šoky, vystavování teplotám pod bodem mrazu, svazování provazy a věšení na strop, pálení cigaretami, ohněm nebo rozžhavenými předměty, vtloukání ostrých bambusových hůlek kladivem pod nehty, sexuální zneužívání a znásilňování - tento výčet zdaleka nezahrnuje vše. V říjnu 2000 v táboře nucených prací Ma-san-ťia v provincii Liao-ning dozorci strhali šaty z osmnácti žen praktikujících Falun Gong a vhodili je do mužských vězeňských cel, aby je trestanci znásilnili a zneužili podle libosti. Zdokumentované případy jsou příliš početné dokonce i na to, aby mohly být jen vyjmenovány.
Další běžnou formou nelidského mučení je použití "psychického zpracovávání". Normální, racionální a zdraví lidé byli protizákonně zavřeni do psychiatrických zařízení, kde jsou jim vstřikovány neznámé toxické látky, které ničí centrální nervový systém. Následkem toho někteří utrpěli částečné nebo úplné ochrnutí, destrukci svalů a vnitřních orgánů. Někteří ztratili zrak, sluch a paměť nebo se stali mentálně retardovanými. Několik studentů se v reakci na vysoké dávky drog úplně duševně zhroutilo. Někteří krátce po intoxikaci zemřeli.
Statistiky ukazují, že případy praktikujících, kteří byli "psychicky zpracováváni", byly potvrzeny ve 23 čínských provinciích, samosprávných regionech a obcích. Do pronásledování se zde zapojilo na 100 místních psychiatrických zařízení. Z těchto statistik a z počtu případů vyplývá, že protizákonné používání toxických látek na přívržencích Falun Gongu bylo dobře naplánovanou, systematicky provedenou a zničující metodou. Nejméně 1000 duševně zdravých praktikujících bylo proti své vůli posláno do psychiatrických zařízení nebo do drogových rehabilitačních center.
ÚŘAD 610 PŘEKRAČUJE RÁMEC ZÁKONA
7. června 1999 učinil Ťiang Ce-min na politickém sjezdu ČKS jednostranné rozhodnutí - zahájil vyhlazení Falun Gongu jako "třídního nepřítele" a vydal rozkaz, aby byl zřízen "Úřad pro vyřešení otázky Falun Gongu". Ten byl založen 10. června, a odtud dostal název "Úřad 610". Postupně byly Úřady 610, sloužící k pronásledování Falun Gongu, založeny po celé zemi na všech úrovních státní správy, od nejvyšší po nejnižší. Politické a soudní komise, média, orgány Veřejné bezpečnosti, státní zástupci, lidové soudy a národní bezpečnostní orgány jsou podřízeni výboru Strany a slouží jako její nájemní vrahové a profesionální zabijáci. Úřad 610 sice formálně podléhá státní radě, ve skutečnosti jde o stranickou organizaci, která existuje mimo rámec státu a čínské vlády. Je osvobozen od zákonných omezení, nařízení a nepodléhá národní politice. Jde o všemocnou organizaci podobnou Gestapu v nacistickém Německu - její pravomoci převyšují soudní systém a ona svévolně nakládá se zdroji celé země. 22. července 1999 uveřejnila tisková agentura Sinchua projevy funkcionářů Ústředního ministerstva vnitra a Ústředního ministerstva propagandy ČKS, v nichž tito lidé vyjádřili svou podporu pronásledování Falun Gongu. Všechny tyto subjekty v této věci dále spolupracovaly (pod přísným dohledem ČKS) a uváděly tak Ťiang Ce-minův nenávistný plán do života.
V konkrétních případech vyšlo najevo, že nejen oddělení Veřejné bezpečnosti, ale ani státní zástupci či lidové soudy neměli žádnou moc se v jakémkoli případu, který se týkal Falun Gongu, samostatně rozhodnout. Museli jednoduše dodržovat příkazy Úřadu 610. Když si členové rodiny praktikujících, kteří byli zatčeni, zadržováni či umučeni, stěžovali na Veřejnou bezpečnost a prokuraturu, bylo jim řečeno, že všechna rozhodnutí jsou vykonávána Úřadem 610.
Existence Úřadu 610 není popsána či definována žádným zákonem. Když vydával rozkazy orgánům uvnitř ČKS, nevydával je obyčejně písemnou formou, vše probíhalo na bázi ústní komunikace. Když byly rozkazy předávány, bylo zakázáno pořizovat audio nebo video nahrávky - nebylo dokonce ani dovoleno dělat si písemné poznámky.
Použití dočasného nástroje diktatury je taktika, kterou Strana používala, kdykoli potřebovala, ať už v té době platily jakékoli zákony. V průběhu všech předcházejících politických čistek opakovaně zřizovala dočasné orgány, jako např. "Ústřední tým Velké kulturní revoluce", a ty šířily tyranii Čínské komunistické strany po celé zemi.
ČKS vytvořila během své dlouhodobé tyranie a "vlády železné ruky" nejsilnější a nejhorší systém státního teroru, který v sobě zahrnuje násilí, lži a informační blokádu. Její nelidskost a způsoby, jakými klame a podvádí lidí, jsou skutečně na vysoce "profesionální" úrovni. Míra a rozsah špatných skutků této strany nemají ve světě obdoby. ČKS se v předcházejících politických hnutích a čistkách systematicky zdokonalila v nejefektivnějších metodách trestání, ubližování a zabíjení lidí. Používá nepředstavitelně promyšlené a kruté způsoby, jak lidi zlomit, mučit a manipulovat jimi. V případě zmiňovaném dříve nemohl muž vydržet výhrůžky ze strany režimu a uškrtil svou dobrou a hodnou ženu. Takové je ovoce státního teroru, který zahrnuje mediální podvádění lidí, politické tlaky, ponižování a uvalování viny na rodinné příslušníky, příbuzné či spolupracovníky.
STRANA PŘI PERZEKUCI POUŽÍVÁ ARMÁDU A FINANČNÍ ZDROJE ZEMĚ
Strana kontroluje všechny státní ozbrojené síly, a to jí dovoluje bez obav vyvíjet nátlak na lidi a dělat věci tak, jak se jí zlíbí. V tomto pronásledování Falun Gongu Ťiang Ce-min nepoužil jen policii a její polovojenské složky, během července a srpna 1999 - kdy stovky tisíc, a dokonce miliony obyčejných lidí z celé země zamýšlely jít s prázdnýma rukama do Pekingu apelovat za Falun Gong - okamžitě zaktivizoval i ozbrojené vojenské síly. Všechny hlavní ulice v Pekingu byly lemovány vojáky s nabitými zbraněmi. Ve spolupráci s policií zastavovali a zatýkali praktikující, kteří přišli apelovat.
Strana kontroluje státní finance, a to poskytlo Ťiang Ce-minovi finanční oporu pro toto pronásledování. Vysoce postavený úředník soudního oddělení provincie Liao-ning jednou na konferenci v táboře nucených prací Ma-san-ťia řekl: "Finanční zdroje použité na potlačení Falun Gongu již přesáhly výdaje na válku."
Zatím není jasné, kolik zdrojů ze státního rozpočtu a z daní vybraných od lidí Strana na pronásledování Falun Gongu použila. Jde však o obrovskou sumu. V roce 2001 ukázaly informace zevnitř Oddělení veřejné bezpečnosti ČKS, že pouze na jednom místě - na náměstí Tchien-an-men - dosáhly výdaje na zatýkání praktikujících Falun Gongu 1,7 až 2,5 milionů jüanů za den, tj. 620 až 910 milionů jüanů za rok. V celé zemi, od měst až k vzdáleným venkovským oblastem, od policie na policejních stanicích a odděleních Veřejné bezpečnosti až k zaměstnancům všech složek Úřadu 610, Ťiang Ce-min zaměstnal nejméně milion lidí na pronásledování Falun Gongu. Samotné náklady na mzdy a odměny státních úředníků za pronásledování dosáhly výšky několika miliard jüanů. Ťiang Ce-min navíc použil obrovskou částku na rozšiřování táborů nucených prací, aby měl praktikující Falun Gongu kde věznit, investoval i do vybudování center a stanic na vymývání mozků. Například v prosinci 2001 investoval Ťiang 4,2 mld jüanů na vybudování těchto center, ve kterých měli být praktikující "napravováni". Utratil obrovskou sumu i na podněcování a nabádání velkého počtu lidí k účasti v pronásledování. V mnoha oblastech byla odměna za dopadení praktikujícího několik tisíc nebo dokonce deset tisíc jüanů. Tábor nucených prací Ma-san-ťia v provincii Liao-ning je jedním z nejhorších míst určených ke zničení praktikujících Falun Gongu. Strana odměnila ředitele tohoto tábora (Su) 50 tisíci jüany a jeho zástupce (Šao) 30 tisíci jüany.
Ťiang Ce-min - generální tajemník ČKS - je osobou, která spustila pronásledování Falun Gongu, intrikánem, který ovládá celý tento proces. Ťiang k tomu použil mechanismy čínské komunistické strany a nese za tento historický zločin zodpovědnost. Kdyby však nebylo ČKS s jejím nelidským systémem čistek, který si vybudovala v průběhu různých hnutí ve své historii, Ťiang Ce-min by neměl možnost něco tak obludného začít.
Ťiang Ce-min a ČKS využívají jeden druhého. Svým postupem proti pravdivosti, soucitu a snášenlivosti riskují vlastní zatracení. Je to vzájemná spolupráce jednotlivce a jím ovládané organizace, co je pravým důvodem tohoto tragického a absurdního zločinu proti lidskosti.
V. ŤIANG CE-MIN POŠKOZUJE ČKS ZEVNITŘ
Aby ČKS v Číně prosadila komunismus, vykořenila všechnu tradiční čínskou kulturu. Po zdrcující porážce mezinárodního komunistického hnutí se ukázala absurdita komunismu v praxi a ČKS neměla žádnou schopnost, sílu ani touhu vrátit se k domácí tradici a umožnit tak proměnu země na nekomunistickou, lidem příznivou společnost. ČKS je v Číně jedinou vládnoucí stranou; nedovoluje žádné jiné politické organizaci, aby s ní sdílela moc v zemi. Zdálo se, že Čína čeká na pád Strany a na zhroucení komunistického zla. Avšak Falun Gong, nepolitická a nevládní metoda, která se náhle objevila v devadesátých letech, změnila srdce lidí od základu. Navrací lidem harmonickým způsobem tradiční kulturu a mění jejich charakter klidným a mírumilovným způsobem. Rozšíření Falun Gongu bylo pokojnou cestou, jak do čínské společnosti navrátit mír a soulad. Dokonce mnoho lidí uvnitř Strany si uvědomilo, že rozšíření Falun Gongu je prospěšné pro stabilitu společnosti.
Ťiang Ce-min, motivován svými vlastními zájmy, použil zlo Strany, aby zahájil pronásledování nevinných. Započal represivní kampaň proti společenskému fenoménu, který zdůrazňoval dobrotu a přinesl prospěch celé zemi a společnosti. Toto pronásledování nepoškodilo jen lidi (přičemž je také uvrhlo do zločinů a katastrof) a celou zem, ale rozbilo také samotné základy Strany.
Ťiangův režim použil všechny dostupné finanční, materiální a lidské zdroje, aby Falun Gong potlačil - to způsobilo celé zemi nevyčíslitelné ztráty. Právo, morálka a lidskost utrpěly velkou újmu, vyšla však najevo i neschopnost celého režimu a byla otřesena jeho důvěryhodnost. Strana už nemá takové možnosti, aby dokázala dlouhodobě podporovat tak masivní pronásledování. Použila úspory svých občanů, vydala státní obligace a podvodně nalákala zahraniční investory, jen aby mohla toto pronásledování financovat.
Strana a Ťiang Ce-min použili celý repertoár nástrojů propagandy, aby vytvářeli fámy a pomluvy, očerňovali Falun Gong a ospravedlnili nátlak a pronásledování. Lež má krátké nohy - až budou všechny lži definitivně odkryty, zlo odhaleno a všem ozřejmeno - propagandě už nikdo neuvěří. Strana definitivně ztratí důvěru a srdce lidí.
Na začátku represe proti Falun Gongu v roce 1999 Ťiang Ce-min zamýšlel "vyřešit" otázku Falun Gongu za tři měsíce. Strana podcenila sílu Falun Gongu, sílu tradice a víry.
Uplynulo pět let a Falun Gong stále existuje. Co víc, rozšířil se do celého světa. Ťiang Ce-min a Strana utrpěli v tomto zápase dobra se zlem krutou porážku. Jejich nečestná a krutá povaha je dnes úplně odhalena. Nechvalně známý Ťiang Ce-min je obklíčen problémy doma i v zahraničí a čelí mnoha soudním procesům a žalobám, které žádají, aby byl postaven před soud.
Strana původně zamýšlela použít tvrdý zákrok na upevnění své tyranie. Místo toho se do krajnosti vyčerpala. Teď je ČKS jako shnilý, vysušený strom. Zhroutí se sám od sebe. Jakékoli snahy o záchranu Strany jdou proti proudu dějin a zničí i budoucnost těch, co se o ni pokusí.
ZÁVĚR
Bývalý předseda ČKS Ťiang Ce-min zahájil, zorganizoval a vedl toto pronásledování. Naplno využil svou moc, postavení a mašinerii ČKS, aby vyvolal politické tlaky a pronásledoval Falun Gong. Nese nevyhnutelnou zodpovědnost za tento historický zločin. Na druhé straně, kdyby nebylo ČKS, Ťiang Ce-min by nebyl schopen spustit a řídit toto kruté pronásledování. Strana se od doby, kdy byla založena, stavěla proti dobrotě a spravedlnosti. Její vláda manipuluje s lidmi, ti pod hrozbou trestu musejí poslouchat. Protože má povahu zločinecké organizace, Strana se obává pravdivosti, soucitu a snášenlivosti a považuje Falun Gong za nepřítele. Z jejího pohledu bylo potlačení a pronásledování Falun Gongu nevyhnutelné.
Dohoda mezi ČKS a Ťiang Ce-minem svázala jejich osudy dohromady. Falun Gong teď žaluje Ťiang Ce-mina. V den, kdy bude Ťiang postaven před soud, bude osud ČKS zpečetěn. Nebeské principy netolerují ty, kteří řídili nelidské pronásledování proti skupině dobrých lidí, následujících pravdivé, soucitné a snášenlivé principy. Zlé skutky Ťiang Ce-mina a ČKS lidem poslouží jako věčné a hluboké ponaučení.
<< Začiatok < Predošlá 1 2 Nasledujúca > Koniec >>
|
