Veľká Epocha - Devět komentářů ke komunistické straně: Část VI, Čínská komunistická strana zničila tradiční kulturu

Úvod

(VE)

(Velká Epocha)

Kultura je duší národa. Je důležitým duchovním faktorem pro lidstvo, podobně jako faktory hmotné, např. původ národů nebo území, které obývají.

Historie každého národa je určena jeho kulturním vývojem. Úplné zničení tradiční kultury národa povede k jeho zániku. Prastaré národy, které vytvořily slavné civilizace, zanikly v momentě, kdy se vytratila jejich kultura - ačkoli lidé této rasy možná žili dál. Čína je jedinou zemí na naší planetě, jejíž prastará civilizace byla předávána přes pět tisíc let. Zničení její tradiční kultury je neodpustitelným zločinem.

Čínská kultura, o které se věřilo, že je darem bohů, začala pověstmi o Pchan-ku, který vytvořil nebe a zemi , pověstí o Nü-wa, která stvořila lidi , legendou o Šeng-nungovi, který určil stovky léčivých rostlin či Cchang-ťieovi, který vytvořil čínské znaky . Taoistická znalost vesmíru a Konfuciovy morální principy jsou základní stavební kameny celé čínské kultury. Myšlenka Lao-c'e o jednotě nebe a lidí byla jasně vyjádřena v Tao-te-ťingu : "Člověk následuje zemi, země následuje nebe, nebe následuje Tao a Tao následuje to, co je přirozené." Konfuciovo klasické Velké učení začíná takto: "Velké učení napomáhá zušlechťování ctnosti."

Konfucius založil před 2000 lety vlastní školu, ve které vyučoval své studenty. Zde jim vštěpoval ideály konfucianismu, kterými bylo pět základních hodnot dobroty, spravedlivosti, slušnosti, moudrosti a věrnosti. V prvním století přišel z východu do Číny Šákjamuniho buddhismus, který svým důrazem na soucit a spásu všech bytostí značně obohatil čínskou kulturu. Proto se konfucianismus, taoismus a buddhismus staly vírami, které se v čínské společnosti navzájem doplňují. Toto přivedlo dynastii Tchang (618 - 907 n. l.) až na vrchol její slávy a prosperity.

Přestože čínský národ v průběhu dějin opakovaně zažíval invaze a útoky, jeho kultura si udržela svou odolnost a sílu, její podstata byla neustále odevzdávána dalším generacím. Znalost vesmíru, kterou měli naši předkové, byla shrnuta v myšlence jednoty nebe a lidstva. Je všeobecně známo, že dobro bude odměněno a zlo potrestáno. Základním principem je nedělat druhým to, co by se člověku samotnému nelíbilo; věrnost, úcta k rodičům, důstojnost a spravedlivost určovaly společenské normy a Konfuciových pět základních ctností položilo základ pro morálku člověka jako jednotlivce i celé společnosti. S těmito hodnotami ztělesňovala čínská kultura upřímnost, dobrotu, harmonii a toleranci. Soudě podle nápisů na jejich náhrobcích, běžní Číňané si vážili nebes, země, panovníka, příbuzných a učitelů. Bylo to vyjádření hluboce zakořeněných čínských tradic, úcty k Bohu, věrnosti své vlasti, důrazu na rodinné hodnoty a úcty k učitelům a starým lidem. Tradiční čínská kultura hledala soulad mezi lidstvem a vesmírem a zdůrazňovala etiku a morálku jednotlivce. Byla založena na principech zušlechťování sebe sama, které jsou obsaženy v konfucianismu, buddhismu a taoismu, a poskytovala čínským lidem prostředí vzájemné snášenlivosti, sociální pokrok, záruku lidské morálky a spravedlivou víru.

Na rozdíl od zákona, který předepisuje tvrdá a stálá pravidla, kultura omezuje pouze jedincovo vnitřní já. Zákon prosazuje trest, když člověk spáchá zločin; kultura, tím, že pěstuje morálku, zabraňuje tomu, aby se zločiny vůbec děly. Morální hodnoty společnosti jsou často ztělesněny v její kultuře.

Tradiční čínská kultura dosáhla svého vrcholu v období rozkvětu dynastie Tchang, které bylo zároveň nejmocnějším obdobím čínského národa. Také čínská věda se široce rozvinula a měla skvělou pověst u ostatních národů. Do hlavního města dynastie Tchang, Čchang-anu, přicházeli studovat učedníci z Evropy, Středního východu a Japonska. Země, které sousedily s Čínou, vnímaly samy sebe jako lenní území Číny. Desítky tisíc zástupců mnoha zemí přišly vzdát Číně hold, i když musely překonat obrovské vzdálenosti a projít složitým celním řízením.

Když skončilo období dynastie Čchin (221-207 př. n. l.), Čína se stala terčem nájezdů menšinových skupin. To se dělo především během dynastií Suej (581-618 n. l.), Tchang (618-907 n. l.), Jüan (1271-1361 n. l.) a Čching (1644-1911 n. l.) a několikrát i během jiných období. Tyto etnické skupiny se však jako celek téměř přizpůsobily čínským obyčejům. Jak řekl Konfucius: "I když tito lidé, kteří přišli zdaleka, nejsou s námi v souladu, obraťte je pomocí kultivace (naší) kultury a ctnosti."

Od roku 1949, kdy ČKS získala moc v Číně, použila zdroje celé země na zničení bohaté čínské tradiční kultury. Tento zlý záměr nepocházel z posedlosti ČKS industrializací ani z bezmyšlenkovitého následování západní civilizace. Vyšel z ideologické opozice ČKS vůči tradiční čínské kultuře. Zničení čínské kultury ČKS bylo plánované, dobře organizované a systematické, podpořilo jej i to, že stát používal násilí. ČKS od svého založení nikdy nepřestala "revolucionalizovat" čínskou kulturu ve snaze úplně zničit jejího ducha.

Co je ještě tragičtější, ČKS tradiční kulturu vědomě zneužila a tajně modifikovala. ČKS upřednostňovala zkaženost před ctností, přičemž šířila mocenské boje, zrady a diktátorství - všechno, co vystupovalo v čínské historii na povrch, kdykoli se lidé vzdálili od tradičních hodnot. ČKS vytvořila svůj vlastní systém morálních hodnot, uvažování a projevů a snažila se vzbudit falešný dojem, že tato "kultura Strany" je ve skutečnosti pokračováním tradiční čínské kultury. ČKS pak dokonce využila averzi, kterou někteří lidé měli vůči "kultuře Strany", aby podnítila odsouzení tradiční kultury a vzdálení se od ní.

Ničení tradiční kultury čínskou komunistickou stranou přineslo Číně katastrofální následky. Lidé nejenže ztratili morální zábrany, ale byli i silně nakaženi zlými doktrínami ČKS.

Pokračování na další straně

Související články:

O Devíti komentářích

Úvod k Devíti komentářům

Část I, Co je komunistická strana

Část II, Počátky Čínské Komunistické Strany

Část III, Tyranie čínské komunistické strany

Část IV, Čínská komunistická strana se staví proti přírodě

Část V, Tajná dohoda Ťiang Ce-mina s ČKS o pronasledovaní Falun Gongu

Část VI, Čínská komunistická strana zničila tradiční kulturu

Část VII, Historie zabíjení Čínské Komunistické strany

Část VIII, Proč je čínská komunistická strana zlý kult

Část IX, O bezohledné povaze čínské komunistické strany