Veľká Epocha - Smích - stará nebo nová věda?

Image

V Česku se říká: „Kdo začíná den se smíchem, má vyhráno na celý den.“ (foto: Richard S. / sxc)

Smích je zdravý, kdo se směje žije déle... Lidová mluva má celou řadu výrazů, které se zabývají smíchem.

Od šedesátých let se tímto tématem zabývají i vědci. Zkoumání smíchu se nazývá gelotologie a začíná novinářem Normanem Cousinsem, který věří tomu, že se díky terapii smíchu zbavil svého chronického zánětu páteře. Ve svých léčebných sezeních si nechával předčítat veselé historky nebo se díval na film, který ho rozesmíval. Inspirován tímto zázrakem začal profesor Dr. William Fry zkoumat příčiny uzdravení díky terapii smíchu. To bylo zrození gelotologie. Tento pojem je odvozen z řeckého gelos - smích.

Uzdravuje smích opravdu ?

Mimo jiné zkoumali gelotologové účinky smíchu na celé tělo. Výsledky jsou pozoruhodné: Smích má redukovat produkci stresových hormonů (adrenalin a kortizol). Stres je pro mnohé srdeční nemoci známým silným rizikovým faktorem. Smích má také posilovat imunitní systém, aktivovat krevní oběh a dech, uvolňovat horní cesty dýchací, podporovat metabolismus, vést k okysličování krve, podporovat vylučování cholesterinu, má např. aktivovat gamma-Interferon, který má zase potlačovat množení nádorových buněk. Díky masáži bránice má být stimulováno také trávení. Smích má uvolňovat hormon štěstí, žádný div tedy, že se člověk při smíchu cítí šťastnější, než když se nesměje....

Badatelé smíchu zjistili, že se děti smějí asi 400 krát za den. Dospělým asi tolik do smíchu není – u nich se objevuje smích v průměru nejvýš 15krát za den, s klesající tendencí. My doufáme, že zdravá vlastnost smíchu bude opět uznána a podporována, jinak by nám také mohl úsměv zmrznout na rtech.

V Česku se říká: „Kdo začíná den se smíchem, má vyhráno na celý den.“ Smích pomáhá brát život zlehka, kdo může brát život zlehka, je zjevně šťastný člověk. Kdo je šťastný, směje se více a častěji, což ho opět podle badatelů smíchu a lidové mluvy činí zjevně zdravějším.

Je humor, kdy a proč se smát a co nám vůbec nepřipadá směšným, charakterizujícím rysem dotyčné osoby? Americká spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu v roce 1938, Pearl S. Buck (1892-1973), řekla: „Smát se mohou i darebáci, ale usmívat se mohou jen dobří lidé....“

Johann Wolfgang von Goethe pravil: „Ničím jiným neprojeví lidé více svůj charakter, než tím, co považují za směšné.“

Pak se musíme ptát, proč je tolik rozšířená škodolibost, černý humor a dlouhý seznam vtipů, které jsou hodně lechtivé a podpásové. Alespoň když se dá člověk na hledání vtipů po internetu, které nejdou na konto jiného, zdá se, že se moc neurodily.

Filmový průmysl sahá také často ke škodolibosti a zdá se, jakoby se tento druh smíchu nechal obzvlášť dobře prodat. Dovolte nám však otázku, je škodolibost zdravá? V každém případě jedna Strana garantovala, že nebude moc k smíchu, když půjde o škodolibost. Alespoň z tohoto úhlu pohledu je škodolibost jen z poloviny tak zdravá než upřímný smích, s tím můžeme všichni souhlasit.

Udělej si čas na smích,
Je to hudba duše,
Udělej si čas být laskavý,
To je cesta ke štěstí. ..
Přísloví z Islandu