Pouť do Císařské jeskyně

Streda, 23. máj 2012, meniny má Želmíra

Pouť do Císařské jeskyně
Bohumil Bartošek \| 21.05.07

Súvisiace témy:

Císařská jeskyně

<br /> (Bohumil Bartošek/Velká Epocha)<br />

(Bohumil Bartošek/Velká Epocha)

V sobotu 19. května 2007 se již po sedmé konala v Moravském krasu netradiční pouť do podzemích prostor Císařské jeskyně.

A proč „Císařská“?

V r. 1824 navštívil jeskyni sám císař s císařovnou Terezií a tato návštěva dala jeskyni název. V r. 1933 byla do výklenku v jeskyni umístěna soška Panny Marie Lurdské. Proto se místo začalo nazývat také Moravské Lurdy. Sochu nechal v Brně zhotovit a v ostrovském kostele vysvětit ostrovský rodák a prvorepublikový poslanec Josef Šamalík. V padesátých letech byla jeskyně uzavřena pro veřejnost, soška zmizela a tím se přerušila i tradice veřejných poutí. Původní soška dodnes nalezena nebyla.

Na tradici pobožnosti konané v jeskyni, započaté za první republiky, bylo znovu navázáno v r. 2001 a tato obnovená pouť je jediným poutním místem v České republice, které je umístěno v podzemí. V r. 2005 byla do skalního výklenku v jeskyni umístěna keramická socha Panny Marie Lurdské od akademického sochaře Karla Ševčíka.

Letošní podvečerní mše, kterou vedli faráři V. Trmač z Jedovnic a M. Javora z Vysočan, se v podzemí zúčastnilo podle odhadu správce jeskyně 350 poutníků.

Rozmanité hry pro děti a dětská mše

Odpoledne zde proběhla dětská mše, kterou vyvrcholilo děkanátní setkání šedesáti ministrantů. „Dětské mše se zúčastnilo okolo 120 dětí (někteří s rodiči). Pro děti byl dopoledne připraven i zábavný program v blízkém lomu“ vysvětloval farář Václav Trmač. Děti si zkoušely různá řemesla, která pak měly využít při obraně města Brna proti obléhajícím Švédům (pouť se konala v době, kdy bylo Brno kdysi obléháno). Ti starší připravili hry pro vybouření i pro uklidnění pro ty mladší a pak společně pomocí katapultů a papírových koulí Švédy zahnali a Brno ubránili.

Vzpomenout na Boha, opustit to, co naši mysl zaměstnává každý den, to má být cílem poutě

A proč se pouť koná právě třetí sobotu v květnu? „Není zde žádný mariánský svátek, zvolili jsme tuto dobu vysloveně s ohledem na lidi v okolních vesnicích – sázení je pryč a sečení ještě nezačalo“ s úsměvem odpověděl farář V. Trmač.

Hudbu varhan nahradila v jeskyni při zpěvech písní Jedovnická dechovka Bivojanka, prostý a jednoduchý oltář byl tvořen stolem, pokrytým bílým vyšívaným ubrusem. Příprava celé akce tak sjednocovala a spojovala mnoho lidí, kteří se na ní podíleli, a to ještě před tím, než proběhla. Celý podzemní prostor, osvětlený reflektory, plně nahradil zdi chrámu a stvořil i se svou krápníkovou výzdobou atmosféru klidu, ladící s duchovními cíli obřadu. Vnitřní prožitek duchovního zamyšlení nebyl ihned po odchodu z krásných prostor rozbit světskou zábavou a ryčnou hudbou, doprovázející většinu poutí, protože v okolí nebyly žádné kolotoče, střelnice, atrakce a stánky, typické pro poutě dnešních dní. „Vzpomenout na Boha, opustit to, co naši mysl zaměstnává každý den, to má být cílem poutě“ říká V. Trmač. „A v tom se tato pouť vydařila, vytvořená atmosféra při mši byla velmi silná, na tom jsme se shodli všichni kněží“ dodává.

Kde hledat Císařskou jeskyni

Jeskyně se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravského krasu, v části Suchého žlebu ve východní údolní stráni, asi 1,5 km od Ostrova kousek od silnice a v současné době není veřejnosti přístupná. V roce 1997 se otevřela pro speleoterapii dětí s dýchacími problémy (astmatem a onemocněním dýchacích cest).