Veľká Epocha - Guarana – elixír života jihoamerických indiánů

guarana, zdravotni ucinky guarany

Guarana. (Ilustr. foto: Cleferson Comarela Barbosa/SXC)

Cítíte se unavení, vyčerpaní, jakoby bez života?  Všechny možné prostředky a životabudiče nepomáhají? Tak vyzkoušejte guaranu, rostlinu, kterou brazilští domorodci považují za elixír života…

Guarana – zázračný prostředek pro zdraví a vitalitu

Guarana (lat. Paullinia, také Paullina Cupana) je liánovitá rostlina, která se nachází v amazonské oblasti Brazílie a částečně i ve venezuelské oblasti. Zralé plody mají tmavě oranžovou až červenou barvu a dosahují velikosti ořechů. Odnepaměti je původními obyvateli pralesů považovaná za téměř zázračnou a nadpřirozenou rostlinu. Dávní válečníci a lovci si prášek z ní konzervovali a používali ho na válečných a loveckých výpravách jako zdroj síly a energie. Indiáni guaraně přikládali účinek prodloužení lidského života, uctívali ji jako zbraň proti únavě, bolestem, malárii a horečkám. Dnešní vědci, kteří její účinky zkoumají, potvrzují dávnou moudrost indiánů a zároveň předpokládají, že má rostlina daleko vyšší potenciál, než je doposud známo.

Všelék zvaný guarana

Guarana nabízí pestrou paletu použití. Je vědecky dokázáno, že stimuluje lidskou psychiku, potlačuje únavu a stavy vyčerpání, dodává energii, působí proti stárnutí a regeneruje tělo. Také podporuje činnost mozku a zlepšuje pozornost a paměť. Proto je vhodná pro manažery, studenty, řidiče a vůbec každého, kdo těžce psychicky i fyzicky pracuje. Používá se proti bolestem, snižuje cholesterol, podporuje krevní oběh a odstraňuje deprese. Působí také jako afrodiziakum. Navíc má detoxikační účinky, zahání migrénu, průjem a úplavici, odstraňuje křeče. V neposlední řadě odstraňuje  pocit hladu, její užívání tedy pomáhá snížit hmotnost. Podle mnoha uživatelů nebyly u guarany doposud prokázány žádné vedlejší účinky, při užívání prý nedochází ke vzniku jakéhokoliv závislosti. Guarana nicméně obsahuje kofein: někteří výrobci proto nedoporučují guaranové preparáty dětem, těhotným a kojícím ženám.

Guarana v Evropě

Guaranu objevil pro svět v 18. století německý botanik Christian Franz Paullini. S jejími účinky se seznámil na cestách po Latinské Americe. Označení guarana bylo odvozeno z názvu starého indiánského kmene Guaraní. Do Evropy byla tato léčivá rostlina přivezena až v roce 1817. V roce 1826 ji Němec Karl von Martius a jeho bratr Theodore podrobili zkoumání - izolovali z ní hořkou látku, kterou nazvali guaranin. Později bylo zjištěno, že se jedná o kofein. Zralá semena rostliny ho obsahují až 6%, narozdíl od kofeinu v kávě se ale do organismu uvolňuje pomaleji a povzbudivě působí dlouhých 6 - 9 hodin. V roce 1905 lékař Luis Pereira Barreto poprvé vyzvedl pozitivní účinky této rostliny, když chválil jako dobrodince lidstva toho, „kdo první ochutnal guaranu a povšiml si jejích příznivých účinků”. Zkoumáním bylo objeveno, že kromě kofeinu guarana obsahuje také teofilin a teobromin. Kombinace těchto látek působí na lidský organismus obzvlášť povzbudivě.

A legenda na závěr…

Podle dávného příběhu guarana vyrostla na hrobě; z očí zabitého malého chlapce.  Indiáni věřili, že ten, kdo jí plody z tohoto keře, obdrží mladost a vitalitu toho zabitého dítěte. Pravdou je, že zralé plody guarany skutečně připomínají lidské oči. Jistě není bez zajímavosti, že v místě, kde byl malý chlapec z naší legendy pohřben, tj. v oblasti Mauésu, se tři čtvrtiny obyvatel živí prodejem guarany.