Veľká Epocha - Newyorský fotograf strávil během olympiády šest dní ve vazbě

Americky novinar veznen v Cine behem olympiady, Jeff Rae, novinar zatcen za nataceni tibetskych protestu, olympiada v Cine

Americký fotograf Jeffrey Rae cestoval do Číny, aby nafotil protesty pro-tibetských aktivistů v rámci OH. Byl zatčen čínskou policií, šest dní vyslýchán a zadržován v detenčním centru. (Foto: Students for a Free Tibet)

New York – Letos v létě byl Jeffrey Rae, osmadvacetiletý obyvatel East Village a pracovník místních odborů, navštíven zástupci organizace Studenti za svobodný Tibet (SFT). Přišli ho požádat, aby s nimi jel do Číny a natočil tam jejich protesty během olympiády. Rae souhlasil. Netušil, že v Číně na vlastní kůži zažije reakci čínských bezpečnostních složek na veřejné protesty.

Rae má vzdělání fotoreportéra, studia absolvoval na Rochester University of Technology. Dříve natáčel spolu s režisérem Brianem Conleyem v Mexiku pořad o americkém dokumentaristovi, kterého údajně zavraždila místní policie. Nikdy se neúčastnil žádných aktivit na podporu Tibetu. Přesto s cestou do Číny souhlasil. „Po pravdě toho o Tibetu moc nevím,“ říká Rae. „Měl jsem prostě jen obavy o svobodu slova. Z toho, co mi řekli, jsem pochopil, že je nikdo jiný nechce natáčet, protože je to příliš nebezpečné. Věděl jsem, že riskují, a že je důležité to natočit.”

První protest – žádný problém

Rae a Conley obdrželi od SFT letenky a 9. srpna odletěli do Číny. V Pekingu je jejich kontakt telefonicky informoval, že první protest proběhne 13. srpna v Parku národnostních menšin.

V parku se k protestu sešlo asi šest pro-tibetských aktivistů ze Západu, kteří na blízké budově vyvěsili transparent „Svobodný Tibet”. Potom rozvinuli ještě další transparent s nápisem „Tibeťané umírají za svobodu”. Rae jejich poklidný apel bez problémů vyfotografoval. Snímky poté umístil na internet, kde byly k dispozici členům SFT.

Spolu s Conleyem strávili dalších pár dní v Pekingu jako turisté. Pak Rae obdržel další telefonát, který ho zval na plánovaný protest před budovou čínské státní televize CCTV. Na místo měl dorazit v 5.45 ráno. Přišel o patnáct minut dřív a jako jediný člověk ze Západu „vypadal v ranních hodinách na opuštěné ulici dost podezřele”. Rozhodl se, že obejde blok, když vtom se na něj „nalepil“ policejní vůz. Policistů, kteří za ním jeli krokem, se nemohl zbavit. Vyvěšování bannerů z budovy CCTV nakonec promeškal.

18. srpna dostal instrukci, aby přišel do jedné restaurace v okrsku Dong Cheng. Během dne se tu vystřídala spousta lidí, kteří se dohadovali, co budou dělat dál, všichni byli protestující ze Západu. V 1.00 byl Rae se dvěma společníky stále ještě v restauraci. Conley se mezitím vrátil do hotelu. „Najednou to dostalo takový zvláštní, strašidelný obrat,” popisuje Rae. „Z restaurace nás vyhodili na ulici, která byla úplně prázdná. Když jsme došli na roh, čekalo tam na nás asi čtyřicet policistů a skupinka lidí s televizními kamerami  a videokamerami... Později mi někdo v detenčním centru řekl, že jsme byli ve vysílání CCTV,” říká Rae. Policie vzala do vazby tři muže - Raeho, Toma Granta a Jamese Powderlyho. Zároveň zadržela jejich pasy a mobilní telefony.

Výslech trval 22 hodin

Americky novinar veznen v Cine behem olympiady, Jeff Rae, novinar zatcen za nataceni tibetskych protestu, olympiada v Cine

Studenti za svobodný Tibet rozbalují transparent v pekingském Parku národnostních menšin, 13. srpna 2008. (Foto: Jeffrey Rae)

Zadržení byli vzati do nedalekého hotelu. Zde byli odděleně vyslýcháni ve sklepních konferenčních sálech. Po dvacetiminutovém výslechu byli (asi ve 2.00) převezeni do jiného hotelu. Tam je policisté podrobili 22hodinovému výslechu, který trval až do půlnoci dalšího dne. Policistu, který ho vyslýchal, popsal Rae jako muže mezi 30-40 lety se zkaženými zuby a zlostným obličejem. „Křičel mi do obličeje – čínsky - jeho otázky pak tlumočník překládal do angličtiny,” říká Rae. „Chtěli znát každý detail každého dne mého pobytu v Číně. Chtěli vědět, komu jsem poslal fotky a jaké je heslo k mému mobilu a laptopu. Skutečnost, že jsme pořizovali fotky a natáčeli videa a pak je distribuovali, vnímali jako mnohem horší zločin než vystavování transparentů či vyvěšování bannerů.“ Rae policistům odmítnul poskytnout hesla, což je rozzuřilo. Jeden z těch, co vedli výslech, se před něj vyzývavě postavil s železnou tyčí. Později ho otevřenou dlaní udeřil do ramene. „Nechci nějak zveličovat to, co se stalo”, říká Rae, „ale byl jsem z nedostatku spánku dost vyčerpaný a ta rána mi zrovna nepřispěla.”

V jednom okamžiku se Rae zeptal policisty, který vedl výslech, co s ním policie hodlá dál dělat. „Ještě nevíme, buď tě podříznem‘ nebo zastřelíme,“ zněla odpověď.

„Ranil jste city čínského lidu“

Po 22 hodinách výslechu byl Rae přinucen podepsat a otiskem svého palce opatřit každou jednotlivou stránku 45stránkového dokumentu, který byl vyhotoven pouze v čínštině. On a ostatní pak byli odvezeni do detenčního centra Chong Wen vzdáleného asi třicet minut jízdy. Zde byli rozmístěni do různých cel a vyfasovali vězeňské uniformy - červená trička a červené kalhoty. Policisté mu řekli, že není ve vězení, ale „jen v detenčním centru”. Rae byl umístěn do cely mezi tucet vězňů, kde za postele sloužily úzké dřevěné lavice, které se sklápěly ke zdi. Spal směstnán s ostatními vězni. Dostal vojenskou deku zapáchající močí a špinavou plastikovou misku a lžíci. K pitné vodě měli vězni přístup jen patnáct minut denně. Raemu se podařilo ukrýt prázdnou plastikovou láhev, ve které uchovával vodu pro svojí potřebu.

Jeden z jeho spoluvězňů byl Číňan, který dostal roční trest za nezákonný prodej lístků na olympiádu. Jiný se jmenoval Yi a bylo mu 22 let. Yi byl přívrženec meditační praxe Falun Gong, kterého zadrželi za přechovávání literatury Falun Gongu na pracovišti. „Byla to ta nejnevinnější věc vůbec. Většinu času tam jen seděl a meditoval. On byl nejmírumilovnější vězeň, který tam byl,” popisuje Rae. „Tenhle kluk neudělal vůbec nic špatného, jen u něj v práci našli nějaké knihy.”

„Yi mluvil velice dobře anglicky. Dostal dva roky v pracovním táboře. Klepal se, když mi o tom říkal, měl velký strach. Věděl, že v pracovním táboře umírá mnoho lidí na následky mučení. Další den přišly stráže a odvedly ho. To bylo naposledy, co jsem ho viděl. Pravděpodobně ho poslali někam, kde ho budou mučit, kde možná zemře,“ doplňuje Rae.

Po většinu dní v detenčním centru byl Rae odváděn na snídani do zvláštní komory. V ní byla ocelová židle přišroubovaná k podlaze a ocelové madlo, které mu zamykali kolem hrudníku. Byly tam mříže, za kterými seděl policista a většinu dne ho vyslýchal. Raemu bylo řečeno, že „ranil city čínského lidu” a byl přinucen podepsat písemnou omluvu za to, co „spáchal“.

Jeho zadržení trvalo šest dní. Když žádal o možnost hovořit s někým z americké ambasády, bylo mu řečeno: „Tvoje velvyslanectví s tebou nechce nic mít - jsi zapojen do politických aktivit a oni se do toho nebudou vměšovat.“

Rae se dostal do styku s americkým velvyslanectvím až po čtyřech dnech internace. Když mu byla povolena schůzka s lidmi z ambasády, došlo k ní v pokoji s klimatizací, kde Rae dostal „to nejpříjemnější a nejměkčí křeslo, jaké v Číně viděl”. „Bylo superpolstrované. Celá místnost budila dojem, že detenční centrum je docela příjemné místo,” vzpomíná Rae.

24. srpna po závěrečném ceremoniálu OH byli Rae a jeho kolegové odvezeni na letiště. Tady je policisté donutili, aby si koupili nové letenky, bez ohledu na to, že už zpáteční letenky měli. Rae odmítnul vydat 4000 USD za svoji a Conleyho letenku (Conley neměl kreditní kartu). Policisté mu nejdříve pohrozili, že bude znovu odvezen do detenčního centra. Pak ho fyzicky přinutili, aby podepsal platební rozkaz.

O své čínské zkušenosti Rae říká: „To, jak zacházeli se mnou, nebylo nic v porovnání s tím, jak se chovali k ostatním. V detenčním centru jsem potkal Filipínce, který mluvil velice dobře anglicky. Během výslechu ho policisté opakovaně mlátili do obličeje."

Article in English