Veľká Epocha - Konfucius a jeho trnitá cesta za vyšší morálkou

Konfucius, Lunyu, konfuciovo uceni o moralce, tradicni cinska kultura, konfucianismus

Kung Fu Tse - Konfucius. (Wikipedia.org)

28. září se v mnoha oblastech Taiwanu stále slaví Konfuciovy narozeniny. Konfucius, v Číně též nazývaný Kung Fu Tse, žil v letech 551 př. n.l - 479 př. n.l. Říká se, že se narodil v království Lu v oblasti současné čínské provincie Shandong. Je uctíván jako zakladatel konfucianismu a svatý muž, mezi jeho současníky patřili řecký filozof Sokrates a zakladatel buddhismu Šákjamuni.

Konfucius žil v období Chun-Qiu (770 - 476 př. n. l). V této době došlo k mnoha bojům mezi několika malými státy v čínském císařství, jejichž roztržky způsobily úpadek morálních hodnot a ztrátu mnoha tradičních zvyklostí.

Láska ke starým knihám

Konfucius pocházel ze zchudlého aristokratického rodu. Jeho otec zemřel, když mu byly tři roky. Na počátku jeho života se ho ujali bohatí a vzdělaní lidé a umožnili mu studovat stará písma. Časem, díky své pracovitosti, skromnosti a inteligenci, získal širokou škálu hlubokých znalostí. Přestože pocházel z chudé rodiny, otevřela se mu kariéra úředníka na císařském dvoře.

Konfuciův odkaz - Lunyu

Konfucius pravil: „Zabíjet lidi předtím, než jste je začali vychovávat, znamená být krutý.“ (Wikipedia.org)

Konfucius došel uznání až po smrti. Učedníci předávali jeho učení dál v mnoha částech země. Vzpomínky na diskuse, které s učedníky vedl, byly sepsány v knize nazvané Lunyu. Pilíře, o které Konfucius opíral svůj morální kodex, byly „dobrota, spravedlnost, zdvořilost, moudrost, a důvěra“. Generace, které přišly po jeho smrti, stále více a více přebíraly tyto hodnoty za své a řídily se jimi napříč všemi společenskými vrstvami.

Léta po Konfuciově smrti se stala jeho díla standardním duchovním čtením vyšších sociálních tříd. V mnoha dynastiích byli žadatelé o oficiální místa poměřováni podle toho, jak dobře rozuměli Konfuciovým dílům. Také císaři většiny přicházejících dynastií následovali jeho učení, klasickým příkladem vládce, silně ovlivněného Konfuciovými principy, byl císař Tai Yong z dynastie Tang.

Mnoho slov v knize Lunyu je věnováno umění jak spravedlivě vládnout. Dobrý příklad nalezneme v kapitole Yan Yuan, ve které vévoda Kang Ji žádá Konfucia o vysvětlení pravidel dobrého chování: „A co když zabijeme zlé ve snaze pomoci těm dobrým a zajistit  spravedlnost?“ Konfucius odpovídá: „Jsme tady proto, abychom nezabíjeli! Pokud opravdu chceš dobrotu, potom se tvůj lid opět stane lepším: Lidé jsou jako stvoly trávy a ctnostná vláda je jako vítr, který se přelévá přes trávu a ohýbá ji.“ (Přeložil Erling Weinreich, 2003).

Kultivace charakteru

Konfucius pojednal o ctnosti vládce ve dvou kategoriích. Jednou z nich je morální charakter vládce, pro kterého v Lunyu existuje řada návodů a rad. Například, jak uvidět a opravit své vlastní chyby a zlepšit své chování vůči ostatním. Druhá část se týká vztahu mezi vladařem a lidem země. Konfucius si myslel, že lidé důvěřují vládě v tom, jak spravuje věcí veřejné, což měla být nejdůležitější sféra panovníkova vlivu. Tuto důvěru obyvatelstva ve vládu měl Konfucius za hodnotnější devizu, než je bojeschopná armáda a dostatek jídla pro všechny.

Podle jeho učení zaručují schopnosti panovníka v první řadě spravedlivé uspořádání společnosti v jeho zemi. Aby získal důvěru lidí, musí se vládce řídit zásadou svých předků: „Nejdůležitější je láska k lidem.“

Otázkou, jak jednat, když už morálka lidu nemůže být řádně udržována, se zabýval i ve svých diskuzích. V kapitole Yao v Lunyu se uvádí: „Zabíjet lidi předtím, než jste je začali vychovávat, znamená být krutý.“ Z období Chun-Qiu (takzvaného jarního a úpadkového období), chaotického světa s hlubokými sociálními konflikty, se poučil, že podpora morálních hodnot není dostatečnou zárukou ideální společnosti. Tresty by podle něho měly být užívány pouze jako alternativní metoda pro udržení morálky obyvatelstva. Podobné postupy dodnes nalézáme v našich západních právních systémech.