Jak a proč v ČR umírají desítky vzácných dravců

Nedeľa, 5. február 2012, meniny má Agáta

Jak a proč v ČR umírají desítky vzácných dravců
Zdenka Danková \| 11.12.08

Súvisiace témy:

Orel mořský, 22.3.2006, Dyjákovice, karbofuran potvrzen ve zvratcích i v návnadě, orla se podařilo zachránit, vypuštěn 27.3.2006. (Foto: Václav Křivan/archiv ČS)

Draví ptáci vznášející se na obloze krouží tak volně a svobodně, jakoby na ně nikdo nemohl dosáhnout. Může vůbec někdo chtít ohrozit jejich majestát a svobodu?

Avšak stále ještě jsou mezi námi jedinci, kteří dravce a jiné predátory ze zvířecí říše považují za škodnou a neváhají proti nim použít prostředky, které nejsou… poctivé, čestné. Nálezy zvířat, uhynulých po požití otrávené návnady, jsou více než smutné. Postiženi bývají také majitelé domácích zvířat.

Přestože je pokládání otrávených návnad v přírodě zakázáno více než 40 let, v poslední době se stalo módním prostředkem v boji se „škodnou”. Nejčastěji zneužívány bývají široce dostupné insekticidy FURADAN, jejichž účinnou látkou je karbofuran.

Smrt si říká karbofuran

Karbofuran je nejjedovatější karbamátový pesticid. Chemicky patří mezi karbamáty. Běžně se používá v zemědělství jako pesticid, má však neurotoxické účinky na živočichy. Používání karbofuranu jako otrávené návnady je nelegální. Používání jedů zakazuje zákon o myslivosti a zákon proti týrání zvířat.
Ing. Jiří Šilha, Ph.D, pověřený zástupce Českomoravské myslivecké jednoty, na webstránkách této organizace sděluje:
„Na základě vlastního šetření lze konstatovat, že zakoupení přípravku FURADAN s účinnou látkou karbofuran je v ČR již několik let nemožné.“

Karbofuran? Snadno k sehnání

Orel mořský, 27.3.2008, Králíky u Nového Bydžova, karbofuran potvrzen. (Foto: Tomáš Bělka/archiv ČSO)

RNDr. Aleš Toman, zoolog v Zoo Jihlava, má na dosažitelnost jedovaté substance jiný názor: „Jak se k němu dostat? Celkem snadno. Karbofuran se stále používá v zemědělství k hubení škůdců. I mezi zemědělci jsou myslivci… není problém si o tuto látku prostě kolegovi říci. Každý agronom ji má, a pokud mu známý řekne, není problém odlít do lahvičky třeba dvě deci… S takovou dávkou lze ovšem otrávit půlku republiky!”

Uhynulá zvířata, která letos myslivci odevzdali na veterinární správě v Jihlavě, byla podle pitvy většinou otrávena touto návnadou. Šlo o lišky, kuny, vydry, tchoře… takový tchoř je přitom vzácné zvíře. Podobně tomu bývá u vzácných dravců. V tomto případě bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Žádný takový případ zatím nebyl doveden do konce. „Vím například o člověku, který původně býval ochráncem přírody. Nyní je myslivcem, má pozemek a chová bažanty. Ten si tímto způsobem pomáhá od škůdců. Proč? Aby mu nedělali škodu na bažantech,“ dodává Aleš Toman.

Orel mořský, 15.3.2005, Zliv u Českých Budějovic, karbofuran potvrzen v orlovi i v návnadě (prasátku. (Foto: Hana Bednářová/archiv ČSO)

K otráveným dravcům promlouvá za sokolnickou komunitu Eduard Školoud: „Vzácní orli mořští čelí problému otrávených návnad, které zřejmě pokládají myslivci. Když orel vidí mršinu, slétne na ni – je vlastně mrchožrout. Sám jsem byl vloni v Maďarsku svědkem, jak skalní orel slétnul na kus srnčího, který byl napuštěný tímhle jedem. Za dvě hodiny byl mrtvý. V podstatě se to nedá soudně postihnout.” pokračuje Školoud. „Jde o tak přenosný a agresivní jed, že dítě i dospělý, kteří přijdou do kontaktu s otráveným zvířetem, mohou dokonce na místě zemřít. V okruhu pouhých dvaceti metrů tak mohou ležet mrtvé prase, liška, vrána, kuny. Stále se nebude nic dít, dokud na to nezemře člověk. Nejhorší na tom je, že zavinění je neprokazatelné. My sokolníci jsme členy myslivecké jednoty a musím říci, že u nás ve sdružení se jedy nepoužívají. Stačí ale jeden tvrdohlavý jedinec, který to všude nasype a zvířata i dravci budou hynout, včetně psů a koček.“

Podle zdokumentových údajů uhynulo během roku 2006 v České republice přes deset orlů mořských. K tématu se vyjadřuje Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické: „Není úplně pravda, že je otrava dravce věc nepostižitelná. Tak tomu je pouze u nás. Například ve Velké Británii, Německu, ale třeba i v Chorvatsku se daří alespoň některé případy vyšetřit a pachatele dopadnout a potrestat. Problém evidentně tkví v české policii, která se kvůli laxnímu přístupu policejního prezídia těmto věcem nevěnuje tak, jak by měla. V praxi to vypadá tak, ze metodická skupina místo návodu, jak případy trávení vyšetřovat, vymýšlí důvody, proč je nevyšetřovat.“

Myslivci anebo rybáři?

Orel mořský, 15.3.2005, Zliv u Českých Budějovic, karbofuran potvrzen v orlovi i v návnadě (prasátku. (Foto: Jiří Bohdal/archiv ČSO)

Orel mořský, 15.3.2005, Zliv u Českých Budějovic, karbofuran potvrzen v orlově organismu i v návnadě. (Foto: Jiří Bohdal/archiv ČSO)

Českomoravská myslivecká jednota dále uvádí: „Budeme sledovat případné nálezy otrávených návnad, provádět vlastní šetření a z nich vyvozovat příslušné závěry ve smyslu svých stanov a mysliveckého řádu. Je rovněž s podivem, že v komentářích k nálezům otrávených návnad byly vždy ignorovány subjekty hospodařící na vodních plochách, i když byly kadávery (tělesné pozůstatky) orlů mořských a vyder nalezeny v jejich blízkosti a doba korespondovala s obdobím říje vyder či s obdobím jejich zvýšené migrace. Orel mořský ani vydra nemají na zvěř jakýkoliv vliv a zvěři nijak neškodí a myslivci nemají jakýkoliv důvod, aby kladli návnady proti těmto druhům volně žijících živočichů… Je nutné upozornit na fakt, že kladení otrávených návnad nelze slučovat pouze s myslivci.“

Zdá se, že myslivci poukazují na rybáře (a naopak). Technik východočeské větve Českého rybářského svazu Jan Pohl pro Lidové noviny uvádí: „Já se domnívám, že tomu tak není. Myslivci ale trávili zvířata odjakživa.” Z jeho dalších slov ale plyne, že myslivcům údajné trávení zvířat vlastně nijak nevyčítá…

Znepokojení ornitologové mezitím založili webové stránky, na kterých se zaměřují na otravy karbofuranem – www.karbofuran.cz.

Čtěte také:

Samice vzácného raroha velkého ze Slovenska uhynula na elektrickém sloupě na Moravě

Stovky ptáků ročně hynou krutou smrtí