Film: Baader Meinhof Komplex

Streda, 23. máj 2012, meniny má Želmíra

Film: Baader Meinhof Komplex
Velká Epocha \| 03.04.09

Súvisiace témy:

Producent a scénárista Bernd Eichinger se rozhodl natočit film, který by mapoval aktivity někdejšího německého teroristického hnutí RAF. (bontonfilm.cz)

Žánr: drama
Režie: Uli Edel
Scénář: Uli Edel, Bernd Eichinger
Kamera: Rainer Klausmann
Hudba: Peter Hinderthür, Florian Tessloff
Hrají: Martina Gedecková, Moritz Bleibtreu, Johanna Wokaleková, Nadja Uhlová a další.

Producent a scénárista Bernd Eichinger (Parfém: Příběh vraha, Pád Třetí říše) se rozhodl natočit film, který by mapoval aktivity někdejšího německého teroristického hnutí RAF (Red Army Faction-Klika rudé armády) a dramatické události, které v letech 1967 až 1977 zasáhly poválečné Německo. Režie se ujal Uli Edel (Poslední útěk do Brooklynu, My děti ze stanice ZOO), který dostal za úkol takříkajíc dostat námět stejnojmenné knihy Stefana Austa, která přiblížila boj Rudé odbojové armády proti německému státu na plátna kin.

Kniha Stefana Austa si neklade ambice odsuzovat ani obhajovat nebo vynášet nějaké morální nebo faktické soudy, snaží se o strohý záznam událostí, které vyvrcholily v takzvaný německý podzim v roce 1977 únosem a následným osvobozením letadla společnosti Lufthansa a sebevraždami uvězněných vůdců RAF.

V sedmdesátých letech otřásly ulicemi Německa vražedné bombové útoky, které v lidech zasévaly strach z terorismu a z vnitřního nepřítele. Stabilita křehké demokracie poválečného Německa se tehdy otřásala v čerstvě položených základech. Radikální “děti” nacistické generace rozpoutaly násilnou válku proti tomu, co považovaly za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů bylo vytvoření “lidštější” společnosti, ale používáním nehumánních prostředků se nakonec sami ocitnou na opačné straně. Nejenom že šíří teror a krveprolití ve jménu spravedlnosti, ale sami svoji lidskost začínají ztrácet, číž se nápadně přibližují osudu argentinského doktora Ernesta „Che“ Guevary a jeho kubánské revoluci.

Režisér a autor knižní předlohy

Pane režisére. Co vás přivedlo k filmu Baader Meinhof komplex?

„Když se mě Bernd zeptal, jestli bych chtěl režírovat film Baader Meinhof komplex, moje první reakce byla: “A kdo jiný?” Je to příběh naší generace a mne osobně zajímal, jako málo co jiného. Myslím, že to byla největší tragédie v dějinách poválečného Německa...“

Jaký přístup k natáčení jste zvolil?

„Nejprve jsem se snažil rozpomenout se na všechno, co jsem skutečně zažil. Pak jsem přečetl maximum dostupných materiálů týkajících se tohoto tématu. Mluvil jsem s bývalými teroristy, často jsme šli velmi do hloubky...“ celý rozhovor

Pane Auste. Jak jste přišel na nápad napsat knihu “The Baader Meinhof Complex”?

„V letech 1966-69 jsem pracoval jako zástupce šéfredaktora časopisu “Konkret”, díky čemuž jsem poznal hodně lidí, včetně Ulrike Meinhofové, kteří později měli něco do činění s RAF. Od roku 1970 jsem pracoval pro veřejnoprávní televizi NDR, kde jsem se podepsal pod několik dokumentů o teroristech. Oproti ostatním novinářům jsem měl výhodu...“

Někteří lidé stále věří, že Ulrike Meinhofová, Andreas Baader, Gudrun Ensslinová
a Jan-Carl Raspe nespáchali sebevraždu, ale byli zavražděni. Co si o tom myslíte Vy?

„Po pádu berlínské zdi vyšlo najevo, že se několik ex-členů RAF ukrylo ve východním Německu, kde přijali novou identitu. Všichni tito ex-členové později vypovídali na policii, což přineslo na světlo nové informace. Jedna z nejzásadnějších byl fakt, že po smrti Hannse Martina Schleyera proběhl mezi členy RAF velmi přímý rozhovor...“ celý rozhovor

Dějová linie

Významná levicová novinářka Ulrike Meinhofová (Martina Gedeck) je šokovaná zprávami o krvavé červnové demonstraci v Berlíně v roce 1967, během které policista zastřelil nevinného studenta. Její zážitky a sled událostí ji motivují k tomu, že se po přestěhování do Berlína začne aktivně angažovat v protivládním, protikapitalistickém studentském hnutí. Je stále více přesvědčena, že pouhým informováním o probíhajících nepravostech nemůže docílit žádné zásadní změny. V té době zapálí Gudrun Ensslinová (Johanna Wokalek) a její přítel Andrease Baader (Moritz Bleibtreu) na protest proti vietnamské válce a genocidě ve Vietnamu budovu obchodního domu ve Frankfurtu. Baader je zatčen, Meinhofová podporuje jeho osvobození, přeruší veškeré vazby se svým dosavadním životem a dokonce opustí své děti, aby mohla s Baaderem a Ensslinovou založit RAF, jímž má být ozbrojený odboj proti politickému status quo v zemi.

Po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných útoků. (bontonfilm.cz)

Po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných útoků. Jejich útoky si vyžádají velký počet obětí, který rychle roste. Německá společnost začne skupinu usilovně pronásledovat a šéf německé federální policie Horst Herold (Bruno Ganz) sestavuje proti RAF mimořádně silnou policejní obranu. V roce 1972 úspěšně zadrží všechny její vůdce a další její členy.

Ačkoliv jsou vůdcové RAF uvězněni, politická síla hnutí i nadále silně roste. Do RAF vstupují noví členové a pomocí dalších útoků a pořádáním hladovek zvyšuje hnutí tlak na německou vládu. Meinhofová, Baader a Ensslinová se stanou ikonami radikalistického hnutí, ale bez nich napětí ve skupině vzrůstá a na podzim 1977 spor mezi RAF a vládou vyvrcholí. Šest týdnů po únosu významného byznysmena unese skupina letadlo s osmdesáti šesti německými turisty na palubě...

Zajímavosti

Film se natáčel 74 dny během podzimu 2007. Převážná část se točila v Berlíně a okolí, dále se filmovalo v stuttgartském vězení, Mnichově, Římě a Maroku. Kdekoliv to bylo možné, jsou ve filmu použity původní dialogy, tak jak je zachytily originální dokumenty (proslovy, psané texty) nebo na základě vyprávění očitých svědků. Hovory mezi uvězněnými vůdci RAF se odehrávaly pomocí tajných zpráv, které si mezi sebou vyměňovali. Stejně maximálně byly využity původní fotografie, dokumenty a novinové články.

Herci o svých postavách

Zatčení Andrease Baadera. (bontonfilm.cz)

Zatčení Andrease Baadera. (bontonfilm.cz)

Paní Gedecková. Jaké to bylo hrát Ulrike Meinhofovou?

„Byla to role, o které jsem vždy snila. Ta žena mě dlouhá léta fascinovala. Nedokážu si vysvětlit, jak čestná, vzdělaná žena s vysokými ideály, jež dokázala svými články zasáhnout tolik lidí a která měla takový politický vliv, dokázala opustit děti, vzdát se kariéry i celé své existence kvůli tomu, aby změnila svět s kalašnikovem v ruce.“ celý rozhovor

Paní Wokaleková. Jak jste k roli Gudrun Ensslinové přistoupila?

„Stěžejní část pro mne spočívala v její nezlomném přesvědčení o správnosti svých myšlenek. Na to jsem se při hraní soustředila, svým způsobem jsem se stala stejně sebevědomou a neoblomnou. Při natáčení jsem nebyla schopná ji soudit, protože to by mne od ní vzdálilo. Činy, které spáchala, a které byly spáchány v jejím jménu, jsou samozřejmě příšerné. Ničím nedokážu omluvit násilí, ale můj úkol jako herečky nespočívá v nalezení odpovědí na všechny otázky týkajících se Gudrun Ensslinové. Doufejme, že diváci sami najdou odpovědi na otázky typu “Kam až můžeme zajít v boji za lepší svět?”. celý rozhovor

Kdo podle Vás byl Andreas Baader?

„Bez ohledu na morální hledisko je nepopiratelné, že Andreas Baader je svým způsobem legenda. A jako takový stále působí na myšlení německé společnosti. Lidé do jeho osoby promítají svá přání, nenávisti a obavy. Proto všichni, včetně těch, kteří ho osobně znali, mají svoji představu, kdo ve skutečnosti byl a tuto představu budou bránit, neboť jsou přesvědčeni o její správnosti.“ celý rozhovor