Když Vysočinu zasáhne sněhová kalamita

Piatok, 10. február 2012, meniny má Gabriela

Když Vysočinu zasáhne sněhová kalamita
Zdenka Danková \| 22.01.10

Města a sídliště pod přívaly sněhu. (Zdenka Danková/Velká Epocha)

Máme ji tu zase. Nebyla by zima na Vysočině, aby zde neproběhlo několik kalamitních situací. Stalo se již horáckým koloritem, že párkrát za zimu zkolabuje systém současné civilizace a nemá v tom prsty nikdo jiný, než počasí spolu s podnebím.

Obrázek se spouští následovně - vítr žene vločky sněhu ve vodorovném směru, na krajinu padne bílá tma. Pokud sněží jeden - dva dny, většinou přestane fungovat doprava, někdy i jiná zařízení. Možná přestane proudit elektřina...

Města a sídliště pod přívaly sněhu. (Zdenka Danková/Velká Epocha)

Poté potkáváme trolejbusy, zmítající se v přívalech sněhu a v závějích. Oči jsou oslepeny sněhem, lidé dostávají vojenskou zimní maskovací uniformu. Sníh se nabaluje na oděv a máte ho i v kabelce. Na několik hodin přestane jezdit MHD, na komunikacích mimo město se vždy najde nějaký kamion, který se vzpříčí a spolehlivě zablokuje dopravu v obou směrech.

Zastávka MHD „Na Kopečku" získává punc nepoužitelnosti. Pokud lidé zde chtějí vystoupit anebo nastoupit, řidič dopravy má pouze dvě možnosti - buď profičí zastávkou do kopce bez zastavení a nikdo nevystoupí ani nenastoupí, anebo předpisově zastaví, aby se pak už nerozjel. Kola marně podhrabují, dráty bzučí, je konec. Pak nezbývá, než aby cestující vystoupili z útrob trolejbusu a brodili se závějemi každý za svým cílem.

A když se vyčasí, může i kalamita vypadat pěkně. (Zdenka Danková/Velká Epocha)

Opěšalé putování městem je rovněž velice náročné. Chodníky nejsou vždy prohrnuty, někdy nezbývá než jít po kraji vozovky, abychom se zachránili skokem do závěje, pokud se blíží nějaké auto. I v případě, že jsou chodníky pro pěší prohrnuty, není snadné na ně vstoupit - lemují je totiž hradby sněhu až metr vysoké a metr a půl široké. Mimochodem - maminky s kočárky vůbec nemají šanci takové hradby překonat.

A co my pěšáci bez kočárků? Máme příležitost naučit se pořádně skákat. Na každé křižovatce, kde chodníky končí a začínají, máme možnost tréninku na skok vysoký i daleký. A tak chovám naději, že právě z Vysočiny se na příští olympiádu rekrutují družstva skokanů, která nebudou mít konkurenci...!