Veľká Epocha - Hnutí Demokracie chce zavést přímou demokracii do politiky

Logo politického hnutí Demokracie. (demokracie.info)

Logo politického hnutí Demokracie. _{(demokracie.info)}

Po internetu se již nějakou dobu šíří řetězové e-maily, které propagují myšlenku nastolení takzvané přímé demokracie v politice. Ke zprvu anonymním oběžníkům a webovým stránkám janhus.estranky.cz, které o projektu hovoří, se přihlásil Jan Mička z Mořkova u Nového Jičína.

Mička očekává blížící se volby a pokouší se o zhodnocení dvacetiletého vývoje České republiky po převratu v roce 1989. „Nemůžeme popřít jisté prvky zlepšení,“ píše na svých stránkách Jan Mička, ale podle něj se „na místo normálního zdravého ekonomického vývoje začala šířit politická a ekonomická korupce, která oslabuje ekonomickou sílu země“.

Praktikování přímé demokracie, kterou navrhuje také politické hnutí Demokracie nebo občanské Hnutí za přímou demokracii, se od současné praxe liší v několika bodech. V přímé demokracii, kterou praktikuje například Švýcarsko, je jiný výchozí bod: občan hraje ve společnosti roli zaměstnavatele, který poskytuje svým volebním hlasem práci svému zaměstnanci (politikovi). Mzda politika pochází z daní občana, který má právo kontrolovat kvalitu jeho práce, neboť mu vyplácí mzdu.

Hlavním obratem oproti běžnému systému je v přímé demokracii pravidlo, podle nějž musí politik ručit za kvalitu odvedené práce stejně jako musí za kvalitu ručit běžní zaměstnanci. Pan Mička chce svojí iniciativou „přimět politiky, aby museli ručit za kvalitu své práce, stejně jako musí ručit řidiči tramvaje, lékaři na operačním sále, dělníci v továrně...,“ píše Mička. Což by podle některých mělo zvýšit kvalitu a nasazení práce politika.

Aspekty zavedení přímé demokracie

Pro změnu systému navrhuje Demokracie sestavení a přijetí Občanské ústavy a nutnost zavedení práva občanů na iniciativu a referendum na všech úrovních. Podobná praxe je zavedena ve Švýcarsku, Německu a jiných západoevropských zemích.

Státní dluh se stále zvyšuje a společně s ním také narůstá nespokojenost občanů s vedením země a objevují se projekty jako je právě zavádění přímé demokracie do řízení státu. Pomůže ovšem tato pouhá změna systému?

Podle ekonomického analytika Raiffeisenbank Aleše Michla je klíčem ke snížení narůstajícího státního dluhu snížení výdajů vlády, které nejsou správně kontrolovány a regulovány. Podle hnutí Demokracie je řešením získání kontroly občanů nad státními výdaji, které jsou podle nich zpronevěřovány a špatně řízeny vládními úřady.

Hospodářská krize - jiné jméno pro mravní bídu

Často je v poslední době citován výrok Tomáše Bati z roku 1932, ve které hovoří o příčině hospodářské krize. Podle něho je důsledkem úpadku všeobecný úpadek morálky, a to samozřejmě nejenom v oblasti politiky, a každý by podle Bati měl začít s nápravou sám u sebe.

„Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“ (Tomáš Baťa 1932)

Podle některých kritiků nemusí být změna systému dostačující a bude nutno vrátit se především k dobrým mravům, což vnější formou změny systému nebo podrobnějších zákonů a opatření podle kritiků dosáhnout nelze.