Veľká Epocha - Prosperita Číny je závislá především na ostatních světových ekonomikách

Tento týden se definitivně potvrdilo, že prosperita Číny je závislá především na ostatních světových ekonomikách. (House Of Sims/flickr.com)

Tento týden se definitivně potvrdilo, že prosperita Číny je závislá především na ostatních světových ekonomikách. (House Of Sims/flickr.com)

Tento týden se definitivně potvrdilo, že prosperita Číny je závislá především na ostatních světových ekonomikách – během týdne se totiž stala oficiálně největším světovým exportérem a sesadila z první pozice Německo.

Převis vývozu nad dovozem i tak klesl oproti loňskému roku o 34 procent.

Čínská Generální celní správa (GAC) v neděli oznámila, že čínský vývoz za rok 2009 činil úctyhodných 1,2 bilionů dolarů. Německo s celkovou hodnotou vývozu 1,17 bilionů dolarů tak odsunula na druhou příčku.

I přes růst exportu klesl v roce 2009 meziročně přebytek čínské obchodní bilance o 34,2 procenta, což naznačuje výrazný pokles v dovozu.

Straničtí funkcionáři i přední čínští analytici však o Číně coby největším světovém vývozci a o zemi s titulem „největší obchodní velmoc“ neradi mluví.

„Fakt, že Čína vystřídala na pozici Německo, největšího světového vývozce, sice ukazuje, že se z hlediska vývozu skutečně stala velikou obchodní zemí,“ řekl Zhao Jinping z Výzkumného centra rozvoje při Státní radě. „Co se však týče struktury vývozu, technologických inovací a konkurenceschopnosti průmyslu, nemá Čína na titul ‚obchodní velmoci‘ nárok ani zdaleka,“ doplňuje čínská státní tisková agentura Xinhua.

Náměstek ministra obchodu byl ohledně potenciálu Číny stát se hlavním světovým obchodním partnerem obdobně kritický.

„Čína by měla zlepšit strukturu produktů a transformovat svůj současný způsob růstu,“ uvedl Zhong Shan, náměstek ministra obchodu.

Fotografie z čínské provincie Jilin. (Matthew/picasaweb)

Fotografie z čínské provincie Jilin. (Matthew/ picasaweb)

Přesto podle ekonomických analytiků mimo Čínu agentura Xinhua tyto novinky a prohlášení zametá pod koberec ve snaze odvést pozornost od potenciálních dopadů, které by tato skutečnost mohla mít. Čína totiž ve snaze podpořit export blokuje tlaky na posílení yuanu – své měny. Za těchto okolností by však ostatní mocnosti mohly vyžadovat, aby čínská vláda měnový kurz yuanu uvolnila.

„Režim je stále velmi závislý na umělém kurzu. Logicky k němu tak nechtějí příliš koncentrovat pozornost,“ řekl John Li, bývalý úředník na čínském ministerstvu obchodu.

„Čína nepomáhá k odstranění probíhající globální ekonomické krize, protože kdyby skutečně brala vážně svůj příslib na setkání G-20, musela by za těchto okolností okamžitě nechat měnu stoupnout na hodnotě – především vůči ostatním rozvinutým zemím. To by okamžitě zvýšilo kupní sílu čínských spotřebitelů i tamních firem,“ řekl Li, který v současnosti pracuje jako docent podnikání a ekonomie na Hunter College / CUNY v New Yorku.

„Snížení dovozů tedy ukazuje, že se Čína vlastně jen snaží urvat si z krizí notně ohlodaného koláče světové ekonomiky co největší kus pro sebe,“ dodal.

Uměle držený kurz však není jediným čínským problémem. V zemi se dramaticky zvýšily investice a úvěry v rámci realitního trhu, což vedlo k růstu cen nemovitostí až o 60 procent.

Čínská bublina roste natolik významně, že režim údajně minulou neděli vydal nařízení proti spekulativnímu nakupování v oblasti realit.

„Aby Čína nastartovala HDP, nalila do své ekonomiky 800 miliard dolarů. Odhaduje se, že jedna čtvrtina čínského HDP pochází právě z realitního trhu,“ řekl Li.

Article in English