Veľká Epocha - Čínští aktivisté vyhlásili internetovou revoluci

Foto z Revoluce růží nebo také Růžová revoluce v Gruzii, která následovala po zákonodárných volbách v roce 2003 a měla za následek svržení prezidenta Eduarda Ševardnadzeho a jeho nahrazení novým demokratičtějším prezidentem Michailem Saakašvilim. Patří k prvním v sérii takzvanýchzv. barevných revolucí, další takovou barevnou revolucí byla v roce 2004 Oranžová revoluce na Ukrajině nebo Tulipánová revoluce v roce 2005 v Kyrgyzstánu. (Zaraza/licence)

Foto z Revoluce růží^[2] v Gruzii patří k prvním v sérii takzvaných barevných revolucí. Další takovou barevnou revolucí byla v roce 2004 Oranžová revoluce na Ukrajině nebo Tulipánová revoluce v roce 2005 v Kyrgyzstánu (Zaraza/licence)

Dokument sestavený více než dvaceti čínskými aktivisty nazvaný ,,Deklarace internetové revoluce“ začal obíhat na internetu 12. února tohoto roku a přilákal reakci Číňanů z celého světa.

Mezi jeho autory patří pro-demokratičtí aktivisté jako Wang Dan, Yan Jiaqi a Feng Congde.

Barevná revoluce po čínsku

Deklarace říká: ,,Není třeba boje zblízka, není třeba krveprolití ani obětí...tohle je internetová revoluce. Toto je barevná revoluce^[1] s ´čínskými prvky´“.

Studentský prodemokratický vůdce z časů protestů na Náměstí nebeského klidu, Feng Congde, vyzval internetové uživatele v Číně k účasti a efektivnímu vybudování „Náměstí nebeského klidu“ internetu.

Deklarace internetové revoluce sestává z téměř dvou tisíc slov a poukazuje, jak Komunistická strana Číny odmítá v bezpočetných případech řešit problémy lidu, odmítá se politicky reformovat a namísto toho předvádí panovačnou svrchovanost, tvrdohlavě podporujíc diktátorství jedné strany.

„Projekt zlatý štít“, také přezdívaný jako Velký čínský firewall, byl komunistickou stranou spuštěn v roce 1998 za účelem uceleného monitorování informací na internetu a pokrývá téměř všechny sítě v pevninské Číně. Projekt byl dokončen v roce 2008 s pomocí technologicky vyspělých firem z USA, Velké Británie a Izraele. Přes tři tisíce síťových cenzorů blokuje informace a odstraňuje negativní komentáře o režimu.

Čínský internetový firewall dokonce nahrává textovou komunikaci přes Skype. TOM-Skype, jak se mu v Číně říká, přidal do svého seznamu kódovaná klíčová slova, a pokud se v dopisování objeví slova jako Falun Gong nebo dalajláma, program okamžitě začne nahrávat uživatelovy informace a monitorovat obsah jeho komunikace.

Strach z koalice občanů

,,Čeho se Komunistická strana Číny obává nejvíc je to, že se lidé spojí,” vysvětluje Feng Congde. ,,Veškeré násilí a lži strany chtějí lidem zabránit ve vytvoření koalice.”

Feng citoval čínského občana Feng Zhenghu jako příklad. Když Feng Zhenghu odjel do zahraničí, čínský režim zablokoval jeho opětovný vstup do země. Feng zahájil 92-denní protest na letišti Narita v Japonsku a za použití internetu zůstal ve spojení se svými příznivci. Případ nakonec vyhrál.

Wang Dan, hostující pomocný profesor na tchajwanské Národní univerzitě v Chengchi a jeden z tvůrců deklarace, řekl pro Rádio svobodná Asie, že svržení velké internetové blokády, kterou čínský režim postavil, má historickou důležitost a je ekvivalentem pádu berlínské zdi.

Tvrdí, že přísná kontrola internetu ze strany KS Číny jen dokazuje, že internet je pro režim výraznou hrozbou v jejím úsilí potlačit svobodu. ,,Je zhola nemožné bránit rozvoji internetu,“ řekl Wang. ,,Takže z tohoto hlediska jsou internetoví uživatelé samozřejmě garantováni výhrou a režim, jenž potlačuje informace, je odsouzen k neúspěchu.“

Hongkongský komentátor Martin Oei k tomu poznamenal, že ačkoli internet zlepšil život Číňanů, spousta mladých lidí v Číně plně nerozumí důležitosti své vlastní svobody slova.

Hodnotu svobody informací začínají chápat, až v okamžiku, když je jejich dům násilně zbořen a oni si uvědomí, že se nemají komu dovolat spravedlnosti. Deklarace jim přináší cestu, jak pomoci prolomit internetovou blokádu bez toho, aniž by se musel příliš obávat o svou vlastní bezpečnost, řekl Oei.

Article in English

^[1] Barevná revoluce je pojem, který se využívá k vyjádření tendencí, které se vyvinuly v postkomunistických společnostech ve střední a východní Evropě a ve střední Asii na začátku 21. století. Účastníci barevných revolucí většinou využívali nenásilný odpor jako formu protestu proti vládám, které shledávali zkorumpované, či autoritářské. Její stoupenci, volající po demokracii, si vždy přivlastnili specifickou barvu, či květinu jako symbol revoluce. Při organizování barevných revolucích hráli významnou roli nevládní organizace a studenti. _{(zdroj:wikipedie)}

^[2] Revoluce růží nebo také Růžová revoluce v Gruzii, která následovala po zákonodárných volbách v roce 2003 a měla za následek svržení prezidenta Eduarda Ševardnadzeho a jeho nahrazení novým demokratičtějším prezidentem Michailem Saakašvilim.

__________

© 2012, Autorské práva SITA a.s. a uvedené agentúry. Všetky práva vyhradené. Opätovné vydanie alebo rozširovanie obsahu tejto správy bez predchádzajúceho písomného súhlasu SITA a.s. a uvedených agentúr je výslovne zakázané.