Veľká Epocha - K nebi vzlétly desítky balónků k poctě T. G. Masaryka

T. G. Masaryk a K. Čapek v Bystřičce (Dějiny zemí Koruny české/ publicdomain)

T. G. Masaryk a K. Čapek v Bystřičce (Dějiny zemí Koruny české/ publicdomain)

V Hodoníně tuto neděli vyvrcholily oslavy 160. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Při této příležitosti byl vypraven z Prahy historický parní vlak se salonním vozem T. G. Masaryka.

Jeho příjezd přišly na hodonínské nádraží přivítat desítky místních občanů, jimž vyhrávala po celou dobu Hudba hradní stráže. Ke koloritu vzpomínkové akce přispěli příslušníci Sokola a legionáři ve starých uniformách a místní soubory v lidových krojích. Jejich členové pak vítali čestné hosty z řad politické reprezentace koláči a slivovicí.

Z nádraží se dav přesunul k pomníku T. G. Masaryka, kde proběhl pietní akt.  Zúčastnili se jej senátoři Alena Gajdůšková a Tomáš Töpfer, poslanci Libor Ambrozek, Bohuslav Sobotka, Zdeněk Škromach a Walter Bartoš, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a dalšími radní, vedení Hodonína i starostové okolních obcí, jakož i hosté ze Slovenska.

Ve svých projevech zhodnotili význam T. G. Masaryka, jeho mravní a humanitní odkaz, který i dnes zůstává aktuální svým důrazem na čestnost, poctivost, pravdu, toleranci a každodenní práci a boj o demokracii. „Tož demokracii bychom měli, teď ještě nějaké ty demokraty,“ ocitoval Masarykův bonmot hejtman Hašek.

Po položení věnců u sochy T. G. Masaryka směřoval slavnostní průvod na Masarykovo náměstí, kde hodonínská starostka Milana Grauová připomenula Masaryka především jako mimořádnou osobnost své doby, který již od mladých let usiloval o poznání pravdy a dokázal ji hájit i navzdory většinovému mínění. Na jeho počest pak účastníci shromáždění vypustili balónky v tradičních barvách trikolóry s monogramem T. G. M. Hejtman Jihomoravského kraje pak předal čestnou medaili poslední žijící válečné veteránce na jižní Moravě plukovnici Marii Lastovecké, která se jako jediná žena-ostřelovačka zúčastnila bitvy u Sokolova a dalších vojenských operací v době druhé světové války.

Město Hodonín připravilo k oslavám narození svého nejslavnějšího rodáka ještě další doprovodné akce: výstavu T. G. Masaryk a rodina v Masarykově muzeu a večerní komponovaný pořad Pocta T. G. Masarykovi, kde úryvky z Čapkových Hovorů s T. G. M. přednesl brněnský herec Stanislav Zindulka.

K Masarykovi se všichni hlásí, ale reálná politika jeho odkaz popírá

Vzpomínkový akt se nesl v patetickém duchu a řečníci nešetřili obdivem k ikoně moderních československých dějin, velkému humanistovi a státníku T. G. Masarykovi. Hojně citovali z jeho slov a neopomněli přitom poznamenat, jak mnohé z jeho zásad dnešní společnost a hlavně domácí politická scéna obchází. „Demokracie je diskuse. Lidé se v ní řídí argumenty, ne libovůlí a násilím,“ připomněla Masarykova slova z roku 1917 Alena Gajdůšková, která zdůraznila, že o demokracii je stále usilovat, neboť ji nelze považovat za něco samozřejmého.

Nad někdejším sporem T. G. Masaryka a historika Josefa Pekaře o smyslu českých dějin se zamyslel ve svém projevu poslanec za ODS Walter Bartoš. „Přes ostře vyhraněné názory nikdy tento spor nepřerostl do osobních útoků a do osočování. V akademickém prostředí je totiž slušností přebíjet argument argumentem,“ uvedl Bartoš, který zároveň vyjádřil přání, aby dnešní politická soutěž byla opravdovou soutěží myšlenek a probíhala na vysoké odborné úrovni a v rámci slušnosti.

Masarykovy zásluhy o slovenský stát ocenil také ředitel Slovenského národního muzea Rastislav Kúdelka. „Nebýt Masaryka a ostatních pravděpodobně bychom na Slovensku mluvili maďarsky, německy nebo rusky. Pravděpodobně bychom neměli samostatnost a žili jako menšina. Daroval Slovákům tak vytouženou jižní hranici, “ řekl Kúdelka a prohlásil, že si Masaryk zaslouží mít v Bratislavě svoji sochu.

Podle ředitelky Masarykova muzea v Hodoníně Ireny Chovančíkové by se Masaryk neměl stát pouze kamennou sochou bez hlubšího významu. Komplexnost jeho osobnosti, cílevědomě utvářená v duchu ideálu kalogathie – harmonie ducha a těla – je totiž inspirativní, i když zneklidňující a velmi nepohodlná, neboť je velmi těžké vyhovět přísným zásadám.

Masaryk však byl přes svůj pestrý a těžký život právě díky věrnosti svým zásadám úspěšným a šťastným. „V tom neustálém zápase o lepší příští národa a lidstva stál jsem na straně dobré. To vědomí stačí, aby život člověka byl krásný a jak se říká šťastný,“ citovala jeho slova, zaznamenaná Karlem Čapkem, Irena Chovančíková, která popřála všem, aby si něco podobného jako Masaryk mohli i oni říci, až budou ve svém životě bilancovat.

__________

© 2012, Autorské práva SITA a.s. a uvedené agentúry. Všetky práva vyhradené. Opätovné vydanie alebo rozširovanie obsahu tejto správy bez predchádzajúceho písomného súhlasu SITA a.s. a uvedených agentúr je výslovne zakázané.