Veľká Epocha - Rusko: Neviditelné pomníky komunismu

Piatok, 10. február 2012, meniny má Gabriela

Rusko: Neviditelné pomníky komunismu

Vladislav Polách | 09.03.10
Súvisiace témy:

 

Památník Vladimíra Iljiče Uljanova, známého též jako Lenin, na Finském nádraží v Sankt-Petěrburgu byl v dubnu loňského roku poškozen explozí výbušniny, která udělala na spodu desetimetrové bronzové postavy asi metrovou díru. (AP/SITA) Památník Vladimíra Iljiče Uljanova, známého též jako Lenin, na Finském nádraží v Sankt-Petěrburgu byl v dubnu loňského roku poškozen explozí výbušniny, která udělala na spodu desetimetrové bronzové postavy asi metrovou díru. (AP/SITA)
Památník Vladimíra Iljiče Uljanova, známého též jako Lenin, na Finském nádraží v Sankt-Petěrburgu byl v dubnu loňského roku poškozen explozí výbušniny, která udělala na spodu desetimetrové bronzové postavy asi metrovou díru. (AP/SITA)

Nedávno se v Rusku a bývalých zemích Sovětského svazu objevily rostoucí případy vandalismu na sovětských památnících.

Památník Vladimíra Iljiče Uljanova, známého též jako Lenin, na Finském nádraží v Sankt-Petěrburgu byl v dubnu loňského roku poškozen explozí výbušniny, která udělala na spodu desetimetrové bronzové postavy asi metrovou díru. Nyní ho chce místní vláda znovu postavit na podstavec, a to dva dny před datem jeho narození, aby k ní mohli jeho uctívatelé položit květiny.

Všeobecně je Lenin označován za zakladatele komunistického Sovětského svazu. Stál v čele bolševické revoluce roku 1917 v Rusku a byl rovněž inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování vlastního obyvatelstva.

Oprava sochy přijde město na 6 milionů rublů, což je v přepočtu zhruba 3 miliony a 720 tisíc Kč.

"Nikdy jsem nepomyslil na to, že budu opravovat sochu poškozenou výbuchem a ještě samotného Lenina. Jsem bývalý komunista, avšak svaté záchvěvy nepociťuji, práce je práce," říká opravář Ivan Machiboroda, kterému byla oprava sochy zadána.

 

Hranice mezi nostalgií a realitou

V projektu "Historická osobnost Ruska" v roce 2008 se na prvním místě umístil Josif Stalin, na druhém Vladimir Vysocký a na třetím místě se umístil Vladimír Lenin.

Ruský spisovatel Viktor Jerofejev, laureát Ceny V. V. Nabokova roku 1992 a autor světového bestselleru Ruská krasavice, ve článku nazvaném Chvála Stalinovi, uvádí: "Kdo řekl, že Stalin zemřel? Stalin žije mezi námi: v srdcích nemocných staroušků, snících o spravedlivosti, v ponížených a hanobených, kteří byli zbaveni práva na život, v milicionářích a úřednících,kteří věří ve svoji nedotknutelnost, v horních patrech moci, která si myslí, že umí vládnout zemi, žije v předané sovětské hymně,v církevno-slovanských komunistech, mnišské nostalgii po byzantských lstivých záměrech.“

Josif Vissarionovič Džugašvili, známý též jako Stalin, je považován za jednoho z nejkrutějších diktátorů v historii lidstva; oběti jeho vlády se historikům nikdy nepodařilo zcela spočítat. Jen počet mrtvých při uměle vyvolaném hladomoru na Ukrajině se odhaduje na 3,5 miliónu. Někteří historici zastávají názor, že za dobu svého neomezeného vládnutí přímo či nepřímo zavinil smrt více občanů SSSR, než bylo zabito během druhé světové války, za jejíž vznik i průběh Stalin také nesl velkou spoluodpovědnost díky svému počátečnímu paktu s Hitlerem.

 

Tyranův pomník v koncentračním táboře?

Město Jakutsk s 250 tisíci obyvateli je hlavním městem republiky Sacha (neboli Jakutska). Podle historiků a nálezů je Jakutsk současně městem postaveným na masových hrobech lidí, umučených v koncentračních táborech, kterých bylo v republice Sacha sto padesát. Je to město, kde žijí tisíce potomků těch, kteří zemřeli následkem Stalinových represí.

Veteráni Velké vlastenecké války, která se odehrála po vpádu Hitlera do Sovětského svazu v roce 1941, navrhli, aby se v Jakutsku postavil Stalinův pomník. V Rusku jde o další  pokus o zamlžení historie a  o uskutečnění jakési skryté rehabilitace Stalina, místní občané si ale pomník nepřejí.

Hlavní komunista Jakutska, šedesátiletý Viktor Gubarev, člen parlamentu Ruské federace, v předvečer Stalinova jubilea při rozhovoru s redaktorem Večerní Jakutsko, kromě jiného řekl:

Gubarev: "Za Jelcinem je velký hřích, spolu s Gorbačovem jsou strůjci rozpadu velikého Svazu. Ptal jsem se jednoho mnicha, kam Jelcin půjde? Odpověděl, že lidé jako Jelcin nejdou do ráje ani do pekla, přecházejí sem tam. Jsem ateista, ale mám pochopení pro věřící. Nyní vládne hospodářstvím země sto rodin a ta umírá."

Redaktor: Ale parlamentní komise Rady Evropy navrhuje odsouzení komunistů za jejich zločiny stejně jako tomu bylo u nacistů.

Gubarev: "A kdo to vůbec je? Kdo jim dal právo? Pouze navrhují, ale právo jim nikdo nedá."

Redaktor: Ale řady komunistů řídnou...

Gubarev: "Neříkáš pravdu, dnes je v zemi kolem 170 tisíc členů a ještě v tomto roce bude přijato 10 tisíc."

Redaktor: A všichni věří v 70 let starou ideologii?

Gubarev: "A co je špatného na ideologii? Když Lenin říkal, že zemi může vládnout kuchařka, měl na mysli jen to, že má na to právo. Já věřím, že dříve nebo později přijde moc ke komunistům a to na zákonných základech, bez krve a převratů. Nyní ne, ale v budoucnu. A co se týče sochy Stalina - už jsme vytvořili výbor, sbíráme prostředky a vybíráme místo. A kdo nám to zakáže? Stalin ani na minutu není zakázaná osobnost. Jeho práce se znovu vydávají a k jeho stotřicátému jubileu komunistická strana připravila [Stalinovu] medaili.“

 

"Věčný oheň" v Kolčuginu

Nesmyslné zabíjení a násilí páchané komunisty se zarylo do myslí mnoha místních lidí. Zvrácení morálky a propagování neustálé násilné revoluce proti světu, nevíra v Boha a nevíra v odplatu za zlé skutky, které byly základními kameny komunismu, hluboce poznamenaly také mladou generaci.

Případ v malém městečku Kolčugin sto třicet kilometrů od Moskvy se zdá být otřesný, ale v historii země není ničím neobvyklým. V noci 1. února se na pomníku padlých kolem takzvaného Věčného ohně hřáli, pili pivo a kouřili čtyři mladí lidé. Kolemjdoucí dvacetiletý mladík jménem Denisov šel tu noc kolem památníku.

Mladíkovi zasadili čtyři dotyční ránu lahví do hlavy a na zemi ho dobíjeli kopanci. Když jej ztloukli do bezvědomí, ukradli mu bundu, boty a ponožky a ještě živého jej hodili do ohně. Byli chyceni, když se pokoušeli zbytky jeho těla vhodit do popelnice.

Pomník je umělecky ztvárněný objekt, jehož úkolem je připomínat veřejnosti nějaké události. Pomyslné pomníky v přeneseném významu jsou výrazné události, na které není možné jednoduše a dlouho zapomenout. Komunismus zanechal ve všech generacích řadu takových nezapomenutelných pomníků.

Zdroj: Balt-INFO,Ogonek, Večerní Jakutsk


Přečtěte si:

RUSKO: Pro někoho vandalismus, pro jiného volání po změně



 

Pridajte svoj komentár

Vaše meno:
Predmet:
Komentár:

Najčítanejšie