Hazard s řeckými financemi: Jak Řecko díky Goldman Sachs ke swapům přišlo

Sobota, 11. február 2012, meniny má Dezider

Hazard s řeckými financemi: Jak Řecko díky Goldman Sachs ke swapům přišlo
Heide B. Malhotra \| 28.03.10

Súvisiace témy:

Řecko

Řecký premiér George Papandreou hovoří během tiskové konference na summitu EU v Bruselu, v pátek 26.března 2010 (AP/SITA)

Nedávný "debakl" kolem řeckého rozpočtu měl dopad na celou Evropskou unii. Wolfgang Schäuble, německý ministr financí, proto vyzval k vytvoření Evropského měnového fondu (EMF), který by měl být obdobou Mezinárodního měnového fondu (MMF).

MMF má 186 členských zemí a byl založen v roce 1944, aby pomohl najít řešení bezvýchodné situace, ve které se tehdy nacházel zahraniční obchod, a aby dohlížel na globální měnový systém a pomáhal zemím v období ekonomické nestability.

„Eurozóna se snaží vyřešit své vnitřní problémy sama,“ citovaly Schäublea německé noviny Welt am Sonntag.

Pokračoval: „Podle mého názoru by přijetím finanční pomoci od MMF země Eurozóny uznaly svou neschopnost vyřešit vnitřní problémy.“

Michael Hüther, proslulý německý ekonom, proti myšlence EMF nic nenamítá, je si ale jist, že proti problémům s Řeckem by tento nástroj nic nezmohl. Podle článku se myšlenka vlastního evropského EMF zatím zvlášť neuchytila ani mezi členy Svobodné demokratické strany (nebo-li černo-žluté koalice).

Černo-žlutá koalice je spojení mezi německou Křesťansko-demokratickou unií a Svobodnou demokratickou stranou, tedy německých liberálů, kteří se spojili v září 2009 za účelem vítězství v hlavních německých volbách.

Názory na vznik EMF se značně liší. Odborník z Welt am Sonntag tvrdí, že myšlenka EMF jde nesprávným směrem, protože by nastavila špatný precedens. Její vznik by vyslal zřejmý signál ostatním zemím, že je EU ochotná vyplatit státy, které si žily nad poměry a do Evropské unie byly přijaty pod falešnými záminkami.

Hüther šel ještě dál a prosazoval nástroj, který by si vzal do hledáčku členy, kteří zkreslují rozpočty a poskytují zavádějící informace, ať už před vstupem, nebo v době, kdy již jsou přijati. „Kdokoli poskytuje zavádějící čísla a záměrně podvádí, měl by být z EU vyloučen,“ řekl.

Obhajoba EMF

Angela Merkelová, německá kancléřka, a Jean-Claude Juncker, premiér Lucemburska, uvedli v publikovaném projevu z tiskové konference 9. března, že tvorbu EMF podporují.

Oba se shodli, že EMF není všelékem pro řecké fiasko, a ani by ho nebylo třeba, protože země přijala a pustila se do realizace úsporného programu. V každém případě je pozdě, protože čas běží a vytvoření EMF by nějakou dobu trvalo.

„Chceme však naše nadšení pro tento program upřesnit prohlášením, že vytvoření EMF není v žádném případě pobídkou, abychom si prostě dali nohy na stůl. … V nadcházejících měsících se musí stanovit normy a sankce … a samo sebou se bude rozumět, že ta země, která zažádá o pomoc, nemůže být zapojená do jakéhokoli procesu rozhodování,“ prohlásil premiér Juncker ve svém projevu.

Duplicita na mezinárodních trzích

Ze zpráv vyplývá, že na doporučení světové investiční skupiny Goldman Sachs Group sáhlo Řecko k podvodným prostředkům, s jejichž pomocí chtělo posunout část svého národního dluhu do budoucnosti.

„S menší pomocí od Goldman mohli reklasifikovat dluh na devizový forwardový kontrakt a vypadali, že jsou v pohodě. Tohle ale byla něco jako tichá dohoda s Evropany," řekl Richard J. Herring, profesor financí na Wharton Business School, v nedávné zprávě na Knowledge@Wharton (KW).

„Nemyslím, že se tehdy někdo nechal obalamutit, protože Evropané zoufale chtěli dostat Řecko do EU, aby neupadlo zpět do rukou vojenské diktatury,“ uvedl Herring.

Řecko použilo finanční nástroj nazvaný cross-currency swap, jenž umožnil, aby dluhy v amerických dolarech a v jenech vyměnilo za dluhy denominované v eurech, které si nějaký čas ponechá a pak je promění zpět na původní měny. Jedná se o podrozvahovou transakci, která, v závislosti na použitém převodovém kurzu, umožňuje navýšit či snížit zadlužení.

Investiční bankéři údajně používali smyšlené směnné kurzy, které poskytly Řecku vyšší částku, než na jakou mělo podle tehdejších kurzů eura nárok. Podle zpráv z médií realizovalo Řecko nárůst neočekávaných výpůjček zhruba ve výši 1 miliardy USD.

Problém je, že v okamžiku, kdy cross-currency swapy vyprší, bude stát Řecko před stoupajícím deficitem, který by zemi uvrhl do ještě většího zadlužení.

Intervence Goldman Sachs nebyla sama o sobě v rozporu se zákonem, inklinovala však k jednání neetickému. Firemní analytici přišli na to, jak se legálně vyhnout „Maastrichtské smlouvě a Paktu stability a růstu“.

Maastrichtská smlouva po členech EU vyžaduje, aby dodržovali určitou fiskální politiku. Deficit rozpočtu nesmí překročit 3 procenta HDP a národní dluh nesmí být větší, než 60 procent HDP. Záměrem bylo omezit inflační tlaky na ekonomiku EU, smlouva ale nebere v úvahu, co dělat, když některý z členů vytyčené limity dodržet nedokáže a upadne do deficitu.

Řecko začalo operovat s měnovými swapy počátkem roku 2002, těsně předtím, než se hitem zpravodajství stal krach společnosti Enron. V té době existoval určitý postoj: „Vážně se tak nějak považovalo za poslání bank a investičních bank, že pomáhají společnostem a jednotlivcům oklamat jejich věřitele. Prostě se to bralo jako fakt – ‚tohle‘ je prostě část toho, co děláme,“ uvádí Herring v článku KW.

Jsou vůbec swapy legitimní?

Merkelová podle publikovaného záznamu tiskové konference řekla, že problematika swapů byla probírána i na setkání G-20. Než ale budou spekulace typu měnových swapů prozkoumány a zpacifikovány, bude to nějaký čas trvat, protože je třeba vyslechnout názory odborníků.

Jakékoliv rozhodnutí musí být přijatelné pro všechny evropské země, nejen ty členské, a to do roku 2012, na kdy byl navržen konečný termín.

Gary Gensler, předseda Commodity Futures Trading Commission, uvedl, že na trhu swapů došlo k raketovému nárůstu operací - z 630 milionů dolarů v průběhu roku 2001 k $ 36 miliardám ke konci roku 2009, a že většina swapů je realizována mezi finančními podniky.

Gensler vyzval k větší transparentnosti, vyžadující, aby volně obchodovatelné deriváty byly obchodovány na zavedených burzách, a také, aby byly regulovány aktivity obchodníků [se swapy].

„Potřebujeme širokou regulační reformu volně obchodovatelných derivátů, abychom nejlépe snížili riziko a podpořili transparentnost trhu. ... Pouze s komplexní reformou dokážeme zajistit plnou ochranu americké veřejnosti,“ řekl Gensler.

Ani Američané, ani Evropané nevyzvali k zákazu spekulativního obchodování, ani neukazují na swapy jako na příčinu finanční krize. Považovali je pouze za vedlejší produkt finanční krize. Všichni jsou ale pevně odhodláni přibrzdit prostřednictvím regulace a dohledu nad spekulativním obchodováním.

Article in English