Veľká Epocha - Česká právní poradna: Žaloba – provedení a náležitosti

Právní poradna. (Ilustr. foto: Brian Turner/Flickr.com)

Právní poradna. (Ilustr. foto: Brian Turner/Flickr.com)

Mnoho lidí, kteří chtějí ušetřit platby za drahého advokáta, se rozhodnou podat žalobu k soudu sami.

To je samozřejmě možné, avšak se často stává, že zapomenou uvést některý údaj nebo žalobu špatně zformulují.

V tomto článku se tedy pokusím vysvětlit, co by taková žaloba měla obsahovat a jak by měla vypadat. Určitě ale doporučuji se obrátit na advokáta se složitějšími právními otázkami, jelikož věc, která se zdá na první pohled jasná a jednoduchá, může po právní stránce vykazovat nedostatky, kdy například dluh může být promlčen apod., navíc občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen OSŘ) je pod vlivem neustálých změn.

Poslední velká novela např. stanovila povinnost provést důkazy při přípravném či prvním jednání. To znamená, že pokud strana nepředloží důkazy, na které odkazuje již při prvním jednání, nebude k nim dále přihlíženo. Neznalost procesních předpisů může tak vést ke ztrátě, přestože žaloba byla původně oprávněná.

Žaloba se podává písemně, ale lze ji podat i ústně o protokolu u soudu. Lze se vyhnout omylům podáním žaloby prostřednictvím elektronického formuláře. K tomu je však zapotřebí zaručený elektronický podpis.

Náležitosti žaloby

Řízení před soudem se tedy zahajuje na návrh, kterému se jinak říká žaloba. Ta musí obsahovat zákonem dané náležitosti, které se dále dělí na obecné a zvláštní. Mezi obecné náležitosti patří:

Označení soudu - správné určení soudu má význam pro určení věcné (zda-li rozhoduje v prvním stupni okresní či krajský soud) a místní příslušnosti (do obvodu kterého soudu věc spadá) k projednání určité věci.

Které věci se týká - znamená označení věci podle právního důvodu žaloby či podle výše nároku, o kterém má být rozhodnuto, např. o rozvod manželství, o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím, návrh na přijetí peněžní částky do úschovy, o vydání věci, aj.

Podpis - žalobu vždy podává žalobce, ne advokát, takže na konci žaloby nesmí chybět podpis žalobce. V případě zastoupení advokátem, je však možné podpis nahradit, musí však být doložena současně plná moc.

Datum - avšak procesní účinky žaloby jsou spojeny až s jejím podáním k soudu, ne jejím sepsáním.

OSŘ dále požaduje čtyři zvláštní náležitosti, které je nutné v žalobě uvést. Jsou jimi přesné označení účastníků či jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a tzv. žalobní petit.

Přesné označení účastníků či jejich zástupců - žalobce tedy musí přesně uvést nejen svoje jméno a příjmení, bydliště, popř. rodné číslo, avšak to samé musí uvést i u žalovaného. Z podání musí být patrno, proti komu směřuje, a osoba nesmí být zaměnitelná s jinou. U právnických osob se uvádí název (obchodní firma), IČO a místo podnikání, statutární orgán, resp. jiným pověřený zástupce.

Vylíčení rozhodujících skutečností - žalobce popíše skutečnosti, o kterých se domnívá, že jsou rozhodující, a ze kterých vyvozuje, že jeho právo bylo porušeno či ohroženo. Není samozřejmě povinností žalobce uvádět právní posouzení skutkového stavu, tento úkol přísluší soudu, neboť ten může mít jiný názor ve věci.

K tomuto se vyjádřil mnohokrát i Nejvyšší soud, kdy v jednom jeho novějším rozhodnutí se uvádí: „Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce; povinnost tvrzení může být splněna i dodatečně. Obsahuje-li žaloba tvrzení skutečností, ze kterých lze dovodit, jaký je předmět řízení, pak procesní sankcí za nesplnění povinnosti tvrzení ve vztahu k dalším relevantním skutečnostem, příp. i za nesplnění důkazní povinnosti, není odmítnutí návrhu, ale neúspěch účastníka ve věci samé".[1]

Označení důkazů - tato povinnost již vyplývá z všeobecné povinnosti důkazní, to znamená, že vše, co žalobce tvrdí, má povinnost i dokázat. A naopak, vše co nebylo prokázáno, jakoby neexistovalo. Není nutno dokazovat skutečnosti, ohledně nichž je stanovena právní domněnka, to znamená, že tvrzená skutečnost platí, pokud není prokázán opak (např. presumpce zavinění jako obecný předpoklad odpovědnosti za škodu). Právo nestanovuje, co může být použito za důkaz a co naopak ne, proto jako důkaz lze použít vše, čím je možno zjistit skutečný stav věci.

Tzv. žalobní petit (žalobní návrh) - lze nalézt na konci žaloby, jedná se o samotný popis toho, čeho se žalobce domáhá. Tento požadavek musí být jasně a srozumitelně vyjádřen. I k tomuto problému se vyjádřil Nejvyšší soud v jednom ze svých rozhodnutí, ve kterém se uvádí: „Pokud žalobkyně vyjádřila svůj žalobní nárok uvedením částky 16.000 Kč ve spojení se slovem nejméně, je žalobní návrh neurčitý pouze v té části žalobního nároku, který částku 16.000 Kč převyšuje".[2]

Pokud žaloba nesplňuje výše uvedené náležitosti, soud vyzve účastníka, aby nedostatky odstranil, zároveň mu k tomu určí lhůtu. To znamená, aby v žalobě doplnil, co chybí, popř. upravil. Nejsou-li nedostatky účastníkem odstraněny, nelze žalobu projednat a soud ji tedy jako takovou odmítne a nebude se jí dále zabývat.

Podání musí být vyhotoveno v potřebném počtu stejnopisů s přílohami, kdy jeden stejnopis je určen soudu a po jednom každému dalšímu z účastníků řízení. To znamená, že pokud jsou účastníci dva (žalobce a žalovaný) a soud, podává se žaloba ve dvou vyhotoveních (jedno vyhotovení zasílá soud protistraně a jedno zůstává u soudu).

JUDr. Nina Rydlová provozuje právnickou praxi v advokátní kanceláři paní Silvie Walterové a pro Velko Epochu pracuje jako externí dopisovatelka. Na dotazy čtenářů je ochotna odpovědět na telefoním čísle: 733 756 580 nebo na e-mailové adrese: Táto e-mailová adresa je chránená pred spambotmi. Ak ju chcete vidieť, je potrebné aby ste mali zapnutý JavaScript.

[2] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 2. 2005, sp. zn. 32 Odo 637/2004