Veľká Epocha - Česká právní poradna: Datové schránky – doručení dokumentu a zmeškání vyzvednutí

Používáte datové schránky a zmeškali jste vyzvednutí dokumentu do deseti dnů od jeho doručení? Podle zákona byl dokument doručen a získává stejné právní účinky jako při doručení do vlastních rukou.

Co můžete ze zákona podniknout, pokud jste si nemohli dokument včas vyzvednout a jaké jsou zákonné možnosti pro řešení takovéto situace? Na tyto otázky Velké Epoše níže odpovídá JUDr. Nina Rydlová.

Zákon o elektronických úkonech

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (z. o datových schránkách) zavedl do našeho právního řádu institut tzv. datových schránek. Jeho podstata spočívá v tom, že přiznává stejné právní účinky doručení dokumentu prostřednictvím datové schránky jako by tomu bylo u doručení do vlastních rukou poštou (§ 17 odst. 6).

Konkrétně jeho § 17 odst. 3 stanoví, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Dále je důležitý jeho odst. 4, kdy nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. A konečně jeho odst. 5, ve kterém se píše, že osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4.

Tímto posledním odstavcem se přesuneme do oblasti správního řádu, který upravuje ono „určení neúčinnosti doručení“.

POZNÁMKA: Neodpustím si však dodat, že zákonodárce má v pojmech poněkud zmatek, jelikož výše uvedený zákon hovoří o neúčinnosti, avšak správní řád hovoří o neplatnosti doručení. Z hlediska práva mezi neplatností a neúčinností právního úkonu je podstatný rozdíl, jsou to dvě úplně odlišné věci.

Určení neplatnosti doručení

Ve správním řádu je nutno hledat v § 24 odst. 2, jež stanoví pravidlo, že prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.

A konečně se odkazem z § 24/2 dostaneme k výkladu § 41/2 a 3 správního řádu, kde lze požádat o prominutí zmeškání úkonu. Je třeba si všimnout, že §41 se týká navrácení v předešlý stav, tj. dopadá na případy, kdy nebyl proveden úkon, který měl být v určité lhůtě vykonán. Jedná se např. o podání vysvětlení, odpověď na výzvu správního orgánu, apod. Takže spolu se žádostí o prominutí zmeškání úkonu se připojuje i onen zmeškaný úkon.

Analogicky se však toto prominutí vztahuje i na doručování, tj. prominutí účinků doručení, a to právě shora zmíněným odkazem z § 24/2 SŘ a podmínek z § 17 z. o datových schránkách. Žádat o prominutí zmeškání úkonu, tj. odložení účinků doručení lze však pouze za splnění následujících podmínek:

• podateli hrozí vážná újma a zároveň

• nevznikne-li přiznáním odkladného účinku újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře…(viz. níže Právní pojem újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře)

O prominutí zmeškání rozhoduje správní orgán

Správní orgán může, ale samozřejmě nemusí prominout zmeškání takového úkonu, vše je pouze na jeho uvážení (tzv. diskreční pravomoc). Prominutí je pouze na jeho rozhodnutí po zvážení všech okolností konkrétního případu. Samozřejmě že své rozhodnutí by měl věrohodně odůvodnit.

Odst. 4 a 5 je jakýmsi vodítkem pro rozhodování správního úřadu v této věci. Odst. 4 hovoří o tom, že správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. To znamená, že je jeho povinností prominout zmeškání úkonu při skutečnostech zde popsaných, tj. závažné důvody, podatel na nich neměl žádný podíl, např. autohavárie a pobyt v nemocnici, kdy se nemohl dostat k doručovaným písemnostem.

A konečně odst. 5 stanoví podmínku, že zmeškání úkonu správní orgán nepromine, pokud by újma dotčením práv nabytých v dobré víře převýšila újmu hrozící podateli. Na tomto místě se správní orgán musí zabývat skutečností, zda-li došlo k nabytí práv třetích osob tím, že podatel zmeškal určitý úkon.

Shrnutí procesu určení neplatnosti doručení

Aplikací shora uvedeného na doručování písemností prostřednictvím datových schránek lze konstatovat následující: pokud si adresát pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může tedy požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena a správní orgán rozhodne podle toho, zda-li žadateli hrozí vážná újma a zda-li nevznikne přiznáním neplatnosti doručení újma na právech třetích osob nabytých v dobré víře.

Příklady z praxe

Příklad: po uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, se považuje tento dokument za doručený, a to posledním dnem této lhůty, po deseti dnech se má za doručeno, avšak já jsem neviděl obsah dokumentu, k datové schránce jsem v té době neměl přístup. Měl jsem závažné důvody pro to, že jsem datovou schránku v té době neviděl, ať již to byla výše zmíněná autonehoda a nikdo jiný do datové schránky neměl přístup, nebo např. dlouhodobý výpadek elektrické energie, selhání systému a mnoho dalších takových podobných situací.

V zásilce bylo, že mi např. vyvlastňují pozemek a dávají mi určitou lhůtu k vyjádření. Já jsem se o tom samozřejmě nedozvěděl a lhůta mi uplynula. V tomto případě mohu podat žádost o určení neplatnosti doručení, újma na právech třetích osob nabytých v dobré víře zde nevzniknou, protože ještě nedošlo k žádnému konkrétnímu rozhodnutí správního orgánu.

Právní pojem újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře

Tento právní pojem je možné jednoduše vyložit následovně: práva nabytá v dobré víře vznikají zejména ze správních rozhodnutí. Podle § 67 odst. 1 správního řádu správní orgán rozhodnutím zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby v určité věci. Nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, a podle § 73 odst. 2 je pravomocné rozhodnutí závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány (zásada materiální právní moci). Ochrana práv nabytých v dobré víře z pravomocných správních rozhodnutí je proto ve správním řádu zdůrazňována zejména u mimořádných opravných prostředků, tedy takových opravných prostředků, jejichž předmětem jsou pravomocná rozhodnutí. To je zejména případ ustanovení § 94 odst. 4 a 5, které se týkají vedení přezkumného řízení.

Ochrana práv nabytých v dobré víře není vázána jen na pravomocná správní rozhodnutí, ale na veřejnoprávní akty obecně, tedy i na úkony správních orgánů prováděné podle části čtvrté správního řádu. Praktické je to zejména u osvědčovacích aktů, které autoritativním způsobem osvědčují existenci určitých skutečností (např. osvědčení o státním občanství).

Obecně však platí, že správní orgán je povinen šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy dotčených osob a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Správní orgán by mohl zasáhnout do nabytých práv (tj. do pravomocných správních rozhodnutí a změnit je), za předpokladu splnění následujících podmínek: je zde dobrá víra, přesvědčení o správnosti, nezaviněná nevědomost o případných právních vadách a příklady uplatnění se musí nacházet ve správním řádu. Uplatní se tedy zejména u opravných a dozorčích prostředků.

JUDr. Nina Rydlová provozuje právnickou praxi v advokátní kanceláři paní Silvie Walterové a pro Velko Epochu pracuje jako externí dopisovatelka. Na dotazy čtenářů je ochotna odpovědět na telefoním čísle: 733 756 580 nebo na e-mailové adrese: Táto e-mailová adresa je chránená pred spambotmi. Ak ju chcete vidieť, je potrebné aby ste mali zapnutý JavaScript.

Datová schránka – info, tipy, dotazy

Česká právní poradna: O způsobilosti k právním úkonům

Česká právní poradna: Může vás šéf sledovat pomocí mobilního operátora?