Ashifi Gogo, jenž si na fotce potřásá rukou s věhlasným filantropem Billem Clintonem, získal grant Clinton Global Initiative University. V září hovořil o úspěších své společnosti (Národní aliance vysokoškolských vynálezců a inovátorů)
Ashifi Gogo, jenž si na fotce potřásá rukou s věhlasným filantropem Billem Clintonem, získal grant Clinton Global Initiative University. V září hovořil o úspěších své společnosti (Národní aliance vysokoškolských vynálezců a inovátorů)
Ashifi Gogo podniká v oboru, jenž by mohl zachránit miliony životů. Jeho společnost poskytuje lidem z rozvojových zemí možnost ověřit si mobilem, zda jsou zakoupené léky pravé či nikoliv.
Funguje to následovně: člověk si koupí léky. Poté z krabičky či lahvičky setře stírací pole, pod nímž se ukrývá náhodně vygenerované dvanáctimístné číslo. To pak pošle SMSkou na pětimístné číslo, z něhož mu následně přijde SMS zpráva s odpovědí, zda je jeho lék v pořádku či nikoli.
Dvanáctimístné číslo projde místní telefonní sítí až do Spojených států na servery společnosti Amazon. Tam je konfrontováno s databází a dotyčný obdrží smskou odpověď, jestli by měl lék vrátit, nebo jej lze bezpečně použít.
Službu hradí farmaceutické společnosti, které tím jednak odradí padělatele od falšování svého zboží, a také ochrání pověst svých značek (mrtvé děti jménu značky zrovna moc neprospívají).
V zemích, jako je Nigérie, se padělky do oběhu dostávají hlavně kvůli špatné regulaci farmaceutického průmyslu. Léky jsou často prodávány v lokálních krámcích lidmi, kteří nemají žádnou odbornou průpravu. Kdyby se rozhodli změnit předmět podnikání, mohli by stejně tak dobře prodávat třeba mentolky. Proto, když se objeví kamion nacpaný levnější verzí produktu, mívají tendenci pro pár dolarů navíc obejít pravidla. Často však sami nevědí, že jejich zboží lidem škodí. Stejně tak ovšem nevědí, jestli je bezpečné, což může ve finále být pro zákazníka smrtící.
Jako každý jiný podnikatel na světě, i Gogo přišel na svůj nápad díky řetězci šťastných náhod. Coby výzkumný pracovník univerzitní nemocnice v Dartmouth přemýšlel nad tím, jak využít technologii mobilní autentifikace. V Nigérii kvůli falešným lékům umírá mnoho lidí (podle studie zveřejněné před několika lety tvoří až 80 % zdejších léků padělky).
Začal proto jednat s potravinářskou a farmaceutickou inspekcí v Nigérii, která jej představila lidem z velké farmaceutické společnosti Merck Serono. Společně otestovali nápad v terénu se 700 000 baleními léků proti cukrovce. Službu ověření pravosti léků smskami využilo více než deset tisíc lidí. A tak se zrodil Sproxil, jehož služby nyní propaguje i nigerijské ministerstvo zdravotnictví. Očekává se nárůst počtu zákazníků, kteří budou službu používat.
Tuto technologii lze uplatnit i u jiných léčiv - například u anti-malarik.
Nigérie byla pro start našeho podnikání ideální, řekl Gogo v rozhovoru pro Velkou Epochu, protože jsou tam padělané léky značně rozšířené a také proto, že má služba podporu vlády a velké části populace.
Cesta vpřed je jasná: „více trhů, více léků"
Sproxil je první společností, jež nabízí neprůstřelné řešení problému s falešnými léky a v současné době věnuje veškeré své úsilí vyřizování patentů, aby ochránila svoji pozici. Další perspektivní oblastí je Keňa, později pak jihovýchodní Asie a jižní Amerika.
Toto úsilí neuniklo ani očím předních světových filantropů. Bývalý prezident Bill Clinton nedávno označil Gogovu práci za „skutečně pozoruhodný úspěch".
Article in English
|