Veľká Epocha - Děti ztrácí spojení s přírodou, tvrdí experti

Společně venku: Galya Dobreva se svými dětmi během dovolené u moře. (se svolením Galya Dobreva)

Společně venku: Galya Dobreva se svými dětmi během dovolené u moře. (se svolením Galya Dobreva)

Nejen rodiče, ale i odborníky znepokojuje, kolik málo přímých zkušeností s přírodou děti mají a jak málo vědí o celosvětových problémech.

Podle zprávy Bio Index z roku 2010, jedno z 10 dětí neví, co jsou to ohrožené druhy, a 14 % se mylně domnívá, že zvířata jsou v ohrožení kvůli přírodě, ne kvůli lidem.

Výzkum proběhl v deseti zemích u deseti tisíc dětí ve věku od 5 do 18 let. Studií byl pověřen sekretariát OSN pro Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD), který požádal Airbus, francouzského výrobce letadel, aby průzkum provedl.

Manažerka tiskového oddělení americké pobočky Airbusu, Mary Ann Greczynová, uvedla, že výsledné zprávy nejsou dobré. „Naše děti, lidé zítřka, kteří jednou budou rozhodovat, ukázaly nebezpečnou  nevědomost ohledně přírody obecně, což je dvojnásob alarmující, protože podle celosvětového přehledu CBD lidé způsobují vymírání ohrožených druhů až tisíckrát rychleji, než by se to dělo v přírodě."

Podle E. O. Wilsona, biologa z Harvardské univerzity, vymře ročně 27 000 druhů. Pro porovnání: přirozená hodnota by měla být deset druhů za rok. Ve své knize „Rozmanitost života" z roku 2002 uvádí, že pokud to tak bude pokračovat, bude do roku 2022 vyhubeno 22% všech druhů.

Zpráva Bio Index varuje, že pokud chceme tento ničivý cyklus změnit, musíme se, a hlavně děti, lépe vzdělávat. „Pokud nastupující generace nebude vědět, co vše je v sázce, nemůžeme tento souboj o život na Zemi vyhrát."

Příroda a psychologie

Podle Stojkové má ztráta spojení s přírodou negativní vliv nejen na děti, ale i na celé lidstvo. (Claus Rebler/ flickr.com)

Světla Stojkova je psycholožkou v univerzitní nemocnici Alexandrovska v bulharské metropoli Sofii, kde pracuje v dětské psychologické poradně. Během naší schůzky nám v nemocnici ukazuje několik symbolů přírody - vločky na okně, vánoční hvězdy, Santovi sobi a hračky ve tvarech zvířat a rostlin.

„Tohle všechno je důkazem lidské a také dětské potřeby přírody," řekla nám. „Spojení s přírodou povzbuzuje intelektuální a sociálně-komunikativní stránku dětské psychiky a  její emoční vývoj."

Stojkova uvedla, že děti projevují zájem o přírodu už od velmi útlého věku - zajímají je květiny, zvířata, kameny i hlína. „Pokud před osmiměsíční dítě postavíte kytici a telefon, natáhne se ke květinám. Pokud dáte čtyřleté holčičce možnost vybrat si buď písek s kameny nebo těsto s mlékem, aby mohla uvařit pro svou panenku, sáhne právě po písku. Pokud dáte čtrnáctiletému teenagerovi vybrat mezi výletem do hor a chatováním na počítači, vybere si výlet."

Podle doktorky je důvod jediný - přirozeně tíhnou k přírodě. Ovšem dodává, že toto spojení se musí hýčkat  a udržovat.

V průzkumech se podle ní ukázalo, že psychologickými problémy trpí hlavně lidé žijící ve městech. Současné lékařství ví, že příroda dělá děti a lidi obecně silnějšími. Různé dovednosti, které si děti při styku s přírodou vyvinou, z nich dělají vyrovnanější jedince v případech, kdy se musí vypořádat s nestálým prostředím, jako je odloučení od rodičů, smrt apod.

Podle Stojkové má ztráta spojení s přírodou negativní vliv nejen na děti, ale i na celé lidstvo.

Dále uvádí, že největší překážkou k rozvoji pout mezi dětmi a přírodou je společnost a její vysoké nároky na to být úspěšný. Díky tomuto tlaku lidé pravděpodobněji stráví víc času zavřeni mezi zdmi a někteří dokonce začnou věřit, že příroda sama jim brání v úspěchu. Jít se trochu provětrat pak považují za ztrátu času. Což podle psycholožky není pravda. „Spojení s přírodou máme v povaze, a pokud si ho neudržíme, nemůžeme se fyzicky ani psychicky dále rozvíjet; nakonec náš úspěch bude jenom povrchní."

Pokračování na další straně...