Před čtyřiceti lety zemřela největší legenda módy dvacátého století: mademoiselle Coco Chanel

Pondelok, 21. máj 2012, meniny má Zita

Před čtyřiceti lety zemřela největší legenda módy dvacátého století: mademoiselle Coco Chanel
Rosemarie Frühauf \| 19.01.11

Súvisiace témy:

moda
celebrity

´Móda je pomíjivá, ale styl nikdy´

Největší legenda módy dvacátého století: mademoiselle Coco Chanel. (the100.ru)

Před čtyřiceti lety zemřela největší legenda módy dvacátého století: mademoiselle Coco Chanel. Její elegance a výstižnost byly často citovány, ale nikdy dosaženy.

Jako rezolutní mladá žena se Coco Chanel nechala unášet vlnou emancipace a také se vydala novou cestou, kterou do světa módy vnesla první světová válka. Ženská móda, která se na přelomu století vyznačovala volánky, přehnanými šněrovacími korzety a pompézními, peřím zdobenými klobouky, byla novými potřebami společnosti smetena do propadliště dějin. Ženy byly najednou postaveny před nelehký úkol, když musely převzít práci po svých do války zapletených mužích. Ony teď potřebovaly praktické oblečení.

Coco Chanel vstoupila sice do maskulinizace dámské módy s chlapeckým sestřihem, sukněmi do půli lýtek a volně přepásanými blůzami, ale přece jen se jí ve stále hladším funkcionalizmu 20. století podařilo prosadit do standardů femininní eleganci. Její motto bylo:

"Sebevědomá žena neodstraňuje rozdíl mezi mužem a ženou - ona jej zdůrazní."

Největší legenda módy dvacátého století: mademoiselle Coco Chanel. (the100.ru)

Gabrielle Bonheur Chanel se pravděpodobně narodila 19. srpna 1883 v Saumuru jako dcera chudých rodičů a brzy osiřela. Později vylíčila několik přikrašlovacích verzí svého těžkého dětství. V sirotčinci jednoho katolického kláštera se vyučila švadlenou. Jejím odrazovým můstkem v kariéře se však měl stát bar „Rotonde" v Moulins, kde vystupovala jako zpěvačka a tam naštěstí potkala toho správného muže...

"Většina žen si vybírá noční košili s větší rozvahou než svého muže."

Chanel si vybírala takové přátele, kteří jí byli při budování nezávislé existence v oblasti módy nápomocní. Svůj první modistický ateliér otevřela v roce 1910 v Paříži s počátečním kapitálem od milence Etienna Balsana, syna pařížského průmyslníka. Dal jí k dispozici svůj byt. První módní salon na Rue Cambon, kde je dodnes hlavní sídlo firmy Chanel, financovala v roce 1911 kreditem od dalšího přítele, britského důlního magnáta Arthura („Boy") Capela. Brzy mohla svůj dluh splatit, protože obchod se dobře rozběhl. Opravdovým trhákem se staly její šaty z bavlněného žerzeje, které prodávala v lázeňském městě Deauville.

„Muž může obléknout, co chce - přesto zůstane jenom módním doplňkem ženy."

Největší legenda módy dvacátého století: mademoiselle Coco Chanel. (the100.ru)

Á propos módní doplněk: byla to ona, kdo kdysi prolomil neoddiskutovatelnou hranici mezi bižuterií a pravými šperky. Začala nosit pravé i falešné perlové náhrdelníky současně (přičemž bylo stále záhadou, který z její hromady šperků je pravý).

Společensky přijatelnou také učinila opálenou pleť. Její uvědomělé sebevědomí zapůsobilo, takže kdysi spíše odsouzeníhodná selská barva pleti byla náhle považována za sportovně elegantní.

Nadčasově křehkou krásou byl i její slavný parfém „Chanel Nº 5", který se dostal na trh v roce 1921 a zkomponoval ho voňavkář Ernest Beaux. Poprvé se měla prosadit vůně, kde místo květin dominoval akord aldehydu. Dnes je parfém „Chanel Nº 5" považován za nejúspěšnější dámskou vůni všech dob. A drží se pořád ještě na špici deseti nejprodávanějších parfémů.

"Nikdy si neber muže, který vlastní peněženku na drobné!"

Parfém řady Chanel. (PrincessAshley/ flickr.com)

Chanel se nikdy nevdala, ale milostné aféry a vztahy ji provázely celý život. Mezi slavné osobnosti v jejím životě patřil i Igor Stravinský, velkovévoda Dimitrij Pavlovič Romanov (carův vnuk) či vévoda z Westminsteru Hugh Richard Arthur Grosvenor.

Historicky významný byl její milostný poměr za druhé světové války s Hansem Güntherem, baronem von Dincklage, zvláštním vyslancem říšského ministerstva propagandy v Paříži. „Operace modelový klobouk" při které měl Winston Churchill pozvat Chanel k tajným debatám o německo-britském separátním míru, ztroskotal v prosinci 1943 na Churchillově zápalu plic. Po druhé světové válce byla Chanel zatčena jako kolaborantka a musela trávit mnoho let ve švýcarském exilu, než se v roce 1954 mohla po 15leté pauze vrátit k módě. V 71 letech pak vytvořila svůj pravý módní odkaz: chanelovský kostým, elegantní kombinaci sestávající z krátkého saka bez límce a zešikma střižené sukně pod kolena.

"Nejodvážnější jednání je pořád ještě přemýšlet nahlas."

Coco Chanel – film režisérky Anne Fontaineové. (spifilm.cz)

Chanel už za svého života horlivě splétala legendy, které obklopovaly ji a její módní návrhy. Také tvrdila, že osvobodila ženy od nošení korzetů. Vynález „malých černých" reklamovala pro sebe. Přinejmenším měla pravdu v tom, když v roce 1926 představila v módním časopise Vogue foto „malých černých šatů" opatřené proroctvím, že se stanou „určitým druhem uniformy pro všechny ženy se vkusem". Módní tvůrce Karl Lagerfeld tuší za tímto světovým úspěchem spíše potřebu vdovských šatů, což byl v tehdejší době důsledek první světové války. Dnes malé černé končí obvykle nad koleny, avšak u Chanel končila každá sukně na šíři dlaně pod koleny, neboť: „To nejošklivější na krásné ženě jsou její podkolení."

„Tak tedy člověk umírá," mají být slova, s nimiž se 87letá mademoiselle rozloučila se světem. Učinila to 10. ledna 1971 ve svém stálém apartmá pařížského hotelu Ritz.

Artikel in deutscher Sprache

Související články:

Recenze na film: Coco Chanel – chytrý a neotřelý herecký koncert