20110523_brain
Ilustrační foto. (Flickr.com/dierk schaefer)

Alzheimerova choroba je charakteristická hromaděním bílkoviny známé jako beta amyloid v mozku. Není divu, že se beta amyloid stal terčem zájmu farmaceutických firem. Farmaceutický koncern Eli Lilly vyrábí lék Semagacestat, který dokáže syntézy beta amyloidu úspěšně zpomalit.

V klinických testech se nicméně ukázalo, že Semagacestat zrychlil u pacientů úbytek mozkových funkcí. Dověděl jsem se o tom z recenze dubnového vydání Evropského žurnálu interní medicíny „Alzheimerova nemoc a výživa: škodlivý vliv stravy bohaté na sacharidy“ (and Alzheimer’s disease: The detrimental roleof a high-carbohydrate diet).

Jedním z hlavních bodů zmiňovaných v této zprávě je: cholesterol a tuky jsou pro mozek nesmírně důležité. Dokládá to i skutečnost, že mozek, který odpovídá jen 2% tělesné hmotnosti, obsahuje asi čtvrtinu v těle obsaženého cholesterolu.

Autoři poukazují na několik úloh cholesterolu v mozku, včetně funkce v synapse,  mezeře, kde dochází k mezibuněčné komunikaci. Ke spojení dochází prostřednictvím neurotransmiterů, které jsou vypouštěny jednou nervovou buňkou a plují přes synaptickou štěrbinu, aby působily na sousední nervy.

Autoři shrnují význam cholesterolu v mozku: cholesterol je v mozku potřebný jako antioxidant i jako elektrický izolant (aby se zabránilo úniku iontů). Dále plní funkci stavební konstrukce pro nervovou síť a je také funkční složkou v membránách.

Cholesterol se rovněž uplatňuje v zabalování a synaptickém přenosu neurotransmiterů, dále zastává v mozku důležitou roli při utváření a funkci synapsí.

Mozek skutečně používá LDL cholesterol. To naznačuje, že cholesterol je v mozku nezbytný a hraje pozitivní roli. Je velmi zajímavé, že poškození genů, které vede k narušenému příjmu cholesterolu do mozku, je spojeno se zvýšeným rizikem výskytu Alzheimerovy choroby.

Autoři článku poukazují na skutečnost, že mozkomíšní mok, který cirkuluje v okolí mozku a páteře, obsahuje u pacientů s Alzheimerovou chorobou ve srovnání se zdravými lidmi nižší hladinu cholesterolu i ostatních tuků. Zjistilo se také, že u lidí s nízkou hladinou cholesterolu existuje zvýšené riziko výskytu demence.

Dále v recenzi zdůrazňují, že sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru. Cukr, ať už ve formě glukózy nebo fruktózy, může poškodit tkáně vytvářením konečných produktů pokročilé glykace (glycation end products - AGE). Poškození AGE může ovlivnit hladinu LDL cholesterolu a snižovat jeho absorpci v mozku.

Autoři recenze zpozorovali u jedinců s 2. typem diabetu (kde dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi) dvou až pěti násobné riziko výskytu Alzheimerovy choroby. Nabízí se tak vysvětlení, že základním problémem je zhoršená dostupnost cholesterolu v mozku.

 

Co jsme se z toho dozvěděli je:

• lidské mozky potřebují cholesterol

• strava bohatá na sacharidy patrně sníží přísun cholesterolu do lidského mozku na úkor správného fungování

Tak jsou zde ještě nějací zájemci o dietu s nízkým obsahem tuků, minimem cholesterolu a vysokým obsahem sacharidů?

Dr. John Briffa je lékař působící v Londýně a autor zaměřující se na oblasti výživy a přírodní medicíny. Jeho webové stránky naleznete na Drbriffa.com

Article in English