Veľká Epocha - Cestování: Putování v Hindúkuši - cesta do severního Pákistánu

Tim Hannigan se vydává po stopách viktoriánského cestovatele, aby našel vřelé přijetí a fascinující krajinu na hornatém severu nepokojného Pákistánu.

Karimábád, hlavní město Hunzy, v celé své podzimní kráse s horou Ultar (7.388 m. n. m) v pozadí (Tim Hannigan)

Karimábád, hlavní město Hunzy, v celé své podzimní kráse s horou Ultar (7.388 m. n. m) v pozadí (Tim Hannigan)

V ostrém středoasijském slunci se přede mnou otevřelo údolí. K zasněženým vrcholkům hřebenů, které rozkrajovaly lazuritovou oblohu, se po obou stranách zvedaly chladné šedé stěny hor. Dolní svahy byly skryty záplavou ohnivých topolů. Vzduch se ani nepohnul a vzdálený sykot řeky jen podtrhoval rozhlehlé všezahrnující ticho.

Stezka se stočila na sever mezi modré výběžky směrem k zakázané afgánské hranici, horám Pamíru, a konečnému cíli mé cesty. Nacházel jsem se v odlehlém údolí Jásín v hornatém severu Pákistánu, den cesty od konce mého putování do vesnice Darkot. Pákistán možná má děsivou pověst jako národ poničený politickým násilím a jako skrýš dnes už mrtvého Usámy bin Ládina, ale tady nahoře, obklopeni do nebe se tyčícími vrcholky kraje známého jako Gilgit-Baltistán, se všechny problémy zdají být na hony vzdálené.

Má pouť má nicméně svůj vlastní temný podtón. Jdu po stopách viktoriánského průzkumníka George Haywarda. Když do Jásínu kolem roku 1870 dorazil, nešlo o žádnou zahradu klidu a jeho výšlap na sever do Darkotu byl cestou mrtvého muže - byl odsouzen k brutálnímu odchodu ze světa.

Haywardův osud

Z této lávky přes řeku Hunza poblíž Passu se zvedají vlasy na hlavě. (Tim Hannigan)

Haywardovu trasu jsem sledoval už rok, ale první kroky mé cesty mě zavedly do poněkud méně exotického prostředí Britské knihovny (národní knihovna největší svého druhu v Británii, ležící nedaleko rušného londýnského nádraží King's Cross, pozn. red.) a archívů Královské geografické společnosti, kde jsem strávil dlouhé hodiny procházením originálů dopisů a reportů snažíc se rozluštit nevypočitatelný škrabopis cestovatele, jímž popisoval troufalé přechody horských sedel a střety s místními náčelníky.

Hayward byl sirotek pocházejíc z Leedsu. Po krátké a nevýrazné kariéře u britské armády v Indii se vydal do vysokých hor kolem Kašmíru. Nakonec ho sponzorovala Královská geografická společnost, pro kterou se snažil dosáhnout a zmapovat neprozkoumané hory Pamíru na území dnešního Tádžikistánu. Po dva tvrdé roky se snažil udělat vše, co bylo v jeho silách, aby tohoto cíle dosáhl. Překonal Karákóram bez stanu, dočkal se zajetí v Kašgaru a uprostřed zimy překročil induskou roklinu.

Do cesty se mu na každém kroku stavěla politika i krajina. Nakonec narazil na malou špinavou válku u Gilgitu v dnešním severním Pákistánu, která se bojovala daleko od zvědavých očí okolního světa a ve které jednotky roztahujícího se kašmírského maharádži s tichým souhlasem Británie agresivně zabíraly bývalá nezávislá území. Byla to doba „Velké hry", boje o dominanci ve střední Asii, který spolu vedly Velká Británie a Rusko.

Hayward nikdy nebyl z těch, kdo by mlčel. Když promluvil o důkazech masakrů, které v oblasti viděl, získal si jako následek zlobu Británie i Kašmíru. Nakonec byl za nepředstavitelně brutálních okolností zavražděn a jeho úmrtí nebylo nikdy uspokojivě vysvětleno.

Pokračování: Po stopách Haywarda...