Veľká Epocha - Včelojed - tajuplný dravec, lovec bezobratlých a blanokřídlých

Včelojed lesní. (Wikimedia Commons/Antje Görtler)

Včelojed lesní. (Wikimedia Commons/Antje Görtler)

Včelojed lesní je dravec. A jak už z jeho jména vyplývá, na předním místě jeho jídelníčku jsou vosy a včely. Na fotografiích se objevuje obvykle obklopen rojem včel nebo vos, vůči nimž je jeho hlava pokryta hustým krátkým peřím, jež ho chrání proti bodnutí hmyzu. Také nosní otvory jsou štěrbinovité, aby se do nich nedostala hlína při vyhrabávání larev z vosích hnízd. Velké nohy jsou opatřeny silnými drápy, sloužícími k vyhrabávání vosích pláství, jejichž larvami pak krmí svá mláďata. Výrazným znakem je u něho dlouhý ocas se třemi černými pruhy, které ukazuje za letu.

Včelojed "tleská"

Včelojed lesní. (Wikimedia Commons/Jo Kurz)

Pro dobré rozlišení včelojeda může posloužit i charakteristické chování těchto jednotlivců při obhajobě hnízdiště. Když obhajuje své území, včelojed tleská křídly. Horní strany jeho křídel se za letu vzájemně dotknou, což vydává slyšitelné tlesknutí. Tato letová pozice je mezi evropskými dravci unikátní. Ihned po obsazení teritorií začínají námluvy a svatební let, při kterém sameček stoupá vzhůru a předvádí tzv. „motýlí let“. Ten je pro včelojedy také typický.

Jeho hnízdo, poměrně malé, je obtížné najít. Bývá hodně vysoko v hustém listí nebo jehličí.

Včelojedi lesní

Úzkoprofilová potrava

Včelojed lesní. (Flickr.com/Lip Kee)

Včelojed lesní. (Flickr.com/Lip Kee)

Včelojed lesní se zaměřuje především na lov blanokřídlého hmyzu, který se rozmnožuje v zemi, kde se jedná zejména o vosy, někdy i čmeláky.

Včelojed, sedící na větvi, bedlivě pozoruje krajinu. Jakmile má v zorném poli včely nebo vosy, vyletující z hnízda, slétne dolů k němu a ostrým zobákem a pomocí drápů ho vyhrabe. Rozdrážděné vosy vyletující z hnízda chytá v letu jako cirkusový artista, přičemž nejprve vose odštípne žihadlo. Všechny dospělé vosy a larvy sežere, v době hnízdění krmí larvami svá mláďata. Proto pod hnízdy včelojedů můžeme najít kusy pláství. Jeho kořistí se stávají i vosí hnízda zavěšená na větvi nebo v dutině stromů.

V případě nouze se včelojed živí i jinou potravou, např. pavouky a žábami. Povahově i jinak vlastně není nikterak běžným dravcem. Měli bychom si považovat, že hnízdí v naší krajině. Jeho přítomnost v krajině naznačuje její ekologickou vyváženost.

Včelojed v tropech.(Flickr.com/arunkumud)

Včelojedi jsou přísně tažní, zimují v tropické Africe. Odlétají v srpnu a v září, na hnízdiště se vrací v dubnu. Včelojed náleží mezi silně ohrožené, zvláště chráněné dravce. 

Hnízdí směrem na sever až po severovýchod Švédska, východně až na území mezi řekami Ob a Jenisej v Rusku a směrem na jih až ke Kaspickému moři na hranicích s Iránem.

Zajímavé je, že každým rokem táhne až 100 000 včelojedů lesních na jih do Afriky trasou přes Gibraltar a dalších 25 000 přes turecký Bospor. Když doletí na místo, obrovská hejna se rozpadnou a ptáci se rozdělí.

Záchranná stanice Vlašim

V současné době se takoví tři záhadní lovci vos nachází v Záchranné stanici pro živočichy ČSOP Vlašim (mapa). Zhruba skoro v polovině srpna se první z včelojedů dostal z Benešovska do záchranné stanice s tříštivou zlomeninou levého křídla. Stav dospělého jedince byl v tu chvíli vážný, krvácel ze zobáku a ztěžka dýchal. Sotva stál na nohou. S pomocí veterinárního lékaře mu ochránci křídlo zafixovali, což pozbylo smysl ve chvíli, kdy úlomek kosti protrhl tkáň a zlomenina se tak stala otevřenou a silně krvácela. Hned druhý den po příjmu bylo rozhodnuto o celkové amputaci křídla. Po bezproblémové operaci se rána dobře hojí a včelojedovi se opět vrací síla a chuť do života. Pro tento úraz se však už včelojed nemůže nikdy vrátit do volné přírody. Své dny dožije ve stanici jako trvale postižený chovanec.

Pokračování článku..