Jak se daří výrům v ptačích oblastech?

20110916_vyr
Výr velký (Bubo bubo) z čeledii puštíkovitých je největší žijící sovou. Často je přezdíván králem noci. (Velká Epocha/Zdenka Danková)

Odborníci z České společnosti ornitologické, ve spolupráci s AOPK ČR, právě v září dokončili první etapu letošního monitoringu ptačích druhů. Podrobně zhodnotili i výskyt našeho největšího nočního dravce - výra velkého. Výsledky jsou povzbudivé – početnost těchto majestátních nočních lovců zůstává u nás dlouhodobě stabilní.

 

Na pokraji vyhynutí -

Tento tichý noční letec vyhledává ke hnízdění zarostlé skalnaté stráně, často v údolí řek, nebo zříceniny s lesy v okolí. Na začátku minulého století byl u nás výr na pokraji vyhynutí. Zvrat nastal až po zajištění jeho zákonné ochrany. Podle aktuálních výsledků odhadují ornitologové jeho současnou početnost na 600—900 párů, a tyto počty se dlouhodobě nemění.

Dobrovolní mapovatelé z řad ČSO získávají při náročné práci v terénu data o stavu populací kritériových druhů v jednotlivých ptačích oblastech.

„Jen dlouhodobým monitoringem za pomoci shodné metodiky zajistíme o jednotlivých druzích kvalitní údaje, které nám vypovídají o stavu populace,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické a dodává: „Můžeme pak rychle reagovat na negativní změny a navrhnout orgánům ochrany přírody opatření umožňující problémy řešit.“


Noční sledování

20110916_vyr2
(Velká Epocha/Zdenka Danková)

Monitoring hnízdících ptáků začíná velmi brzy, u některých druhů již na konci zimy. Mapování výrů začíná již během února a pokračuje do konce března. Ornitologové a jejich spolupracovníci v noci procházejí vybrané trasy a registrují hlasové projevy, místo výskytu pak zaznamenávají do mapy. Každoročně jsou výři sledováni v pěti ptačích oblastech, kde je tento druh předmětem ochrany. Monitoringem je pokryta třetina celé populace výra v ČR.

Výsledky naznačují, že výrům se u nás docela daří, jejich populace je stabilní od roku 2005, kdy sledování začalo. Drobné meziroční výkyvy mohou být způsobeny nepříznivým počasím, kdy po dlouhé zimě část párů nezahnízdí. Navíc jsou výři velmi citliví na rušení na hnízdišti, např. těžba, případně zvýšený pohyb lidí způsobí, že samice hnízdo ve většině případů opustí.

Údaje, které spolupracovníci ČSO v terénu získávají, poskytnou základ pro hodnotící zprávu ČR pro Evropskou komisi o stavu přírody v rámci soustavy Natura 2000.

 

Více na:

http://www.birdlife.cz/index.php?a=cat.25 a http://www.birdlife.cz/index.php?ID=599


Podrobněji viz:

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V. & Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005 – 2007. AOPK ČR, Praha.

Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdní rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Aventinum, Praha.