Veľká Epocha - Skupování půdy v Africe ohrožuje tamní drobné farmáře, vede k větší chudobě I.

Lidé z kmene Turkana žijí v okolí jezera Turkana v Keni a Etiopii. Stavbou hráze Gibe III budou vážně zasaženi. (Federica Miglio/Survival)

Lidé z kmene Turkana žijí v okolí jezera Turkana v Keni a Etiopii. Stavbou hráze Gibe III budou vážně zasaženi. (Federica Miglio/Survival)

V zoufalé touze po zahraničních investicích a příslibu rozvoje nabízí stále víc afrických vlád cizincům to, na čem je jejich lid závislý nejvíce – půdu. Výsledkem honby za pozemky jsou miliony lidí zbaveny domova, rostou sociální nepokoje a ještě větší chudoba.

Skupování pozemků neboli "pozemková horečka" opravdově začalo před desetiletím, ale na rychlosti nabralo poté, co ceny potravin vyletěly v roce 2008 na rekordní úroveň. Do toho je třeba přičíst častější hladomory, přetrvávající finanční krizi a vlnu poptávky po biopalivu. Kdo jsou tito zlatokopové? Jde o investory, vlády nebo společnosti, které v zahraničí kupují či pronajímají obrovské plochy orné půdy se záměrem exportu produkce zpět do své země anebo jednoduše k finančním spekulacím.

Tento jev je nejrozšířenější v subsaharské Africe, Brazílii a Rusku. Zahraniční země, které se dožadují půdy nejvíce, jsou Čína, Jižní Korea, Indie, Saudská Arábie, Kuvajt a Katar.

I když je těžké zjistit přesná čísla, Světová banka v roce 2009 odhadovala, že přes 110 milionů akrů půdy bylo v jednání o přidělení, z toho 70 procent bylo v Africe. Mezinárodní pozemkové sdružení (ILC) odhaduje číslo až na 200 milionů akrů, z toho v Africe 64 procent.

Dakatcha Woodland v Keni má rozlohu 79 tisíc akrů půdy a je domovem pro více než 20 000 lidí z různých kmenů. Pro většinu z nich je farmaření způsobem obživy. Nyní čelí vystěhování, aby vyklidili cestu pro plantáž na biopaliva, kterou má provozovat italská firma Kenya Jatropha Energy. (Piers Benatar/Panos Pictures/ActionAid)

Podle Světové banky se 21 procent půdy, o které se v roce 2009 jednalo, týkalo produkce biopaliva, zatímco ILC odhad umístila na 44 procent. Jižní Afrika se dnes nazývá novým Blízkým východem biopaliv.

Afrika je vůči tomuto trendu bezpochyby nejnáchylnější, jelikož kontinent je naprosto závislý na obhospodařovávání půdy pro vlastní spotřebu. Afrika má odhadem 80 milionů drobných zemědělců, kteří zásobují 95 procent potravinové potřeby a tvoří 30 procent jejího hrubého domácího produktu. Jakákoliv půda, která je farmářům odebrána, má pro ně katastrofální následky.

Obzvláště v zemích, jako je Keňa, Etiopie a v dalších státech Afrického rohu, kde můžeme vidět ničivý hladomor a sucho, znamená fakt, že vláda prodá nebo pronajme půdu, která může být použita pro produkci jídla a nasytí tak vlastní lid, skutečné morální dilema. Danielle Nierenbergová, ředitelka projektu Uživit planetu, který spustila organizace Worldwatch Institute, v telefonním rozhovoru sdělila:

„A navíc, velká část půdy odebrané farmářům, se neobdělává. Studie Světové banky z roku 2010 poukazuje na to, že jen okolo 20 procent schválených projektů začalo s produkcí. Zbytek půdy zůstal nevyužitý."

Nierenbergová tvrdí, že farmáři, které napříč Afrikou potkala, jsou vystrašení a velmi rozzlobeni z toho, že byl prodej zemědělské půdy vůbec. Věřili svým vládám, že by pozemky jiným lidem neprodala.

Pokračování článku...

Související články:

Skupování půdy v Africe ohrožuje tamní drobné farmáře, vede k větší chudobě II.

OSN varuje před hladomorem ve východní Africe (video)

V Zimbabwe odhalen ilegální diamantový důl, kde mučí lidi