Veľká Epocha - Rozhovor se včelařskou autoritou: Falšování medu je aktuální problém

Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů (Michal Kos/NTD)

Velká Epocha oslovila místopředsedu a mluvčího Českého svazu včelařů, MVDr. Miloslava Peroutku, CSc., se kterým jsme si povídali hlavně o medu, nekalých praktikách medařského průmyslu u nás i ve světě, ale i o našich včelařích.

Jaké procento medu se každoročně do České republiky dováží a kolik se ho u nás vyprodukuje a vyveze?

U nás se ročně vyrábí mezi sedmi až devíti tisíci tunami medu. Co se týče produkce, jsme soběstační. My bychom vůbec nemuseli med dovážet. V loňském roce nicméně převažoval větší dovoz, protože byla neúroda na Moravě. Většinou se u nás vyváží 2 000 tun a dováží 1 000 tun, vloni to bylo obráceně, to bylo poprvé v historii, kdy se u nás dovezlo více medu, než se vyvezlo. Jinak jsme tradičně vývozní zemí. Problém je v tom, že vyvážíme surovinu, kdežto k nám se med dováží ve spotřebitelském balení.

To asi souvisí s tím, že u nás je na pultech supermarketů většinou med z dovozu...

To víte, u řetězců je to věc obchodní. Oni třeba dováží spotřebitelské balení z úplně jiné země. To je takové neštěstí a co je největší neštěstí je to, že ten med není přesně identifikován, jenom se udá, že jde o med z Evropské unie a mimo zemí Evropské unie a že je z tropických oblastí, ať si z toho každý vybere, co chce.

Je cena medu určující? Řekněme, že v supermarketu stojí stejná sklenice medu z ČR dvakrát víc, než med smíchaný ze zahraniční suroviny. Dá se říci, čím nižší cena, tím nižší kvalita?

To je asi obchodní politika. Fakt je, že med v supermarketech je běžně levnější, než od včelařů. Je to otázka obchodní a otázka kvality medu. K nám se třeba dováží hodně medu z Argentiny a oni mají pro vývoz dotaci, takže je levnější.

Stejně to pokud vím funguje i v Číně...

Ano, to je otázka podhodnocení ceny, což my včelaři nemůžeme ovlivnit.

Nejvíc medu se dováží z Číny. Jaké kvality dosahuje?

Teď by měl být dobrý. U Číny to nebyl ani tak problém kvality jako reziduí chloramfenicolu. V některých zemích se včelí mor léčí antibiotiky, a ty se často dostávají do medu. Kvůli chloramfenicolu byl dovoz z Číny jeden čas úplně zakázán a dokonce to udělala celá Evropská unie. Vím také, že byl zakázán med z Ukrajiny, protože obsahovat rezidua antibiotik, jen z tetracyklinové řady. Oni sice vyléčí mor, ale ta látka se pak dostane přímo do medu a nežádoucím způsobem ho ovlivní.

Může to mít nepříznivé zdravotní následky?

Samozřejmě. Je to otázka vzniku rezistence choroboplodných zárodků na ta antibiotika, takže když je pak člověk použije, jsou neúčinná.

V posledních letech se s kontaminovanými potravinami v Číně roztrhl pytel. Od mléka přes maso až po melouny. Podvody jsou časté a korupce rozbujelá. Nemusíme se čínského medu bát?

To je otázka kontroly. Když bude kontrola opravdu kvalitní... Já říkám tohle: Pokud je ten med kvalitní jako náš, tak ať ho má zákazník jako jednodruhový. Proč by si u nás nemohl koupit med z citrusů nebo jiných exotických rostlin? Ale tím, že se ty medy míchají, přináší to sebou nebezpečí falšování medu. To bych řekl, že je daleko aktuálnější problém. To se napíše, že je to směs medů a do této směsi medů, často neidentifikovatelné, se pak často přidávají sirupy a vytváří to podhoubí falšování medu, což je velmi nebezpečné.

Proč je problém u nás jednodruhové medy ze zahraničí prodávat? Ve Velké Británii, kde dováží 90 procent medu, je běžné si jednodruhové dovozové medy v obchodě koupit.

To je věc obchodníků a zpracovatelů, jistěže to problém není. Když ho nakoupí jako jednodruhový, tak by ho jako jednodruhový měli deklarovat, ale oni to nedělají. Zde je to neštěstí, že ty jednodruhové medy nenakupují nebo to pak míchají a přidávají tam škrobové sirupy.

Které podvody se v medařském průmyslu nejvíce používají? Na co by si měli spotřebitelé dávat pozor?

Víte, když se med dováží, tak se na hranicích EU dost sleduje, takže nějaká rezidua antibiotik, to už se dnes moc nevyskytuje. Ale problém je s nastavováním. Na včelařském kongresu v Argentině, ze kterého jsem se před nedávnem vrátil, přednášel předseda svazu obchodníků s medem, který uváděl, že je nedostatek medu a jeho cena se každoročně zvyšuje. Takže samozřejmě se hledají způsoby, jak ten nedostatek medu nahradit, a jedním z těch způsobů je, že se do medů přidávají sirupy, které se velmi snadno získávají ne z cukru, ne ze sacharózy, ale štěpením škrobu, hlavně kukuřičného. Tyto škroby neobsahují fruktózu a ten med nekrystalizuje, což si zákazník přeje, aby byl pořád tekutý. V tom bych viděl daleko větší problém.

Miloslav Peroutka v knihovně (Michal Kos/NTD)

Miloslav Peroutka v knihovně (Michal Kos/NTD)

Nachází se takový škrob i v medu, který se nachází v EU, potažmo u nás?

V tom bych vám radil obrátit se na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Já to říkám obecně. Třeba ve Francii jsem viděl zprávu, kdy bylo velké množství medu v obchodu falšováno těmito sirupy, ale i u nás tomu tak je. Ale konkrétní údaje neznám, nechtěl bych fušovat jiným do řemesla.

Ministersvo zemědělství uvádí, že u nastavování medu jde o nesmírně složitou diagnostiku. Znamená to tedy, že to nelze zjistit nebo to lze prokázat jen velmi těžce?

Je to obtížnější, je to náročnější, ale zjistit se to dá. Právě SZPI nakoupila stroje, které to prokazují, a někdy se takové kontrolní vzorky posílají i do německých Brém, kde je vyhlášená laboratoř na tuto diagnostiku. Zjišťuje se to uhlíkem C-4, ale to už je odborná věc.

Otázka je, jak často se to zjišťuje...

No, to je citlivá věc, to se budete muset obrátit na SZPI. Já můžu říct, že i u nás medy obsahují hydrolyzáty škrobu, tzn. cukry, které vznikají štěpením škrobu. Tím myslím u nás v České republice, v tržní síti, ne u českých včelařů, tam se žádné problémy vůbec nezjistily.

Je pravda, že včely působí jako mikrobiologický filtr a jsou schopny přefiltrovat pesticidy z rostlin, aby se nedostaly do medu?

Ano, udává se to. Když je včela zasažena více, uhyne přímo v terénu, a tím, jak si ten nektar včely předávají mezi sebou, dochází k určitému ředění. Jak nese ten nektar v medném váčku, dochází k zahušťování a odfiltrovávání těchto cizorodých látek z budoucího medu de facto do těla včely a potom ven z úlu.

Pojďme k českým včelařům. Kolik je u nás včelařů? Stoupá jejich počet nebo klesá? Proč?

Ano, stoupá. Je zhruba 49 tisíc chovatelů včel, letos jejich počet stoupl o 1 400, což je velmi slibné. Od roku 1990 nám stále ubýval počet včelařů, až do loňského roku. Vloni došlo ke zlomu a tento jev pokračuje. Letos tedy máme 568 tisíc včelstev, i když úplně přesné údaje budeme mít ke konci roku.

Jaká je členská základna? Mění se průměrný věk včelařů? Přibývá mladých lidí, kteří se včelaření věnují?

Dobrým signálem je, že nám přibývá včelařů v takovém tom produktivním věku mezi 30 – 40 lety. Dřív ti noví členové většinou byli důchodci, teď už je i ta střední věková skupina, a to je prognosticky velmi dobré. Druhá věc je, že nám narůstají chovatelé s větším počtem včelstev, jsou to lidé, co už chtějí do oboru investovat. Je to určitá stabilizace oboru.

Pokračování článku..