Původní sousoší Johna Hejduka by mělo zdobit Alšovo nábřeží v Praze

Streda, 23. máj 2012, meniny má Želmíra

Původní sousoší Johna Hejduka by mělo zdobit Alšovo nábřeží v Praze
Velká Epocha \| 21.01.12

Výstavba pomníku Janu Palachovi na Alšově nábřeží v Praze byla schválena výborem pro kulturu

Alšovo nábřeží. (Magistrát hl. m. Prahy)

Alšovo nábřeží v Praze. (Magistrát hl. m. Prahy)

PRAHA, 19. ledna - Výbor pro kulturu zastupitelstva hlavního města Prahy schválil záměr výstavby pomníku Jana Palacha. Jedná se o původní sousoší od Johna Hejduka. Václav Novotný, radní pro kulturu, by měl tento záměr předložit ke schválení městské radě.

„Sousoší představují dvě šestimetrové plastiky zobrazující dvě postavy, světlá postavu syna ´světlonoše´ a tmavá úděsem trpící matku. Sám autor pojmenoval monumentální abstraktní dílo, které bylo vystaveno na Pražském hradě v roce 1991, jako Dům sebevraha a Dům matky sebevraha. Hejduk věnoval plastiky, tedy jejich návrh, Československé republice a Praze,“ uvedl předseda výboru Ondřej Pecha,

„Pro pražskou výstavu v Královské zahradě Pražského hradu byly vyrobeny jejich dřevěné repliky. Vlivem povětrnostních podmínek vydržely asi patnáct let,“ konstatoval Pecha.

„Pomník bude nutné zhotovit podle fotografií Hejdukova prototypu a výkresové dokumentace. Cena se odhaduje předběžně na šest až osm milionů korun. Pro umístění plastik má být nejvhodnější Alšovo nábřeží, na hraně Palachova náměstí, vedle budovy Vysoké školy uměleckoprůmyslové, v Praze 1. Otevřený prostor by jim ani neslušel,“ dodává O. Pecha.

John Hejduk (1929 – 2000), významný americký pedagog a architekt, patřil mezi významné osobnosti světové architektury. Ve svých projektech často vycházel z literárních inspirací Kafky, Joyce, Rilkeho či Shapira.

Dne 16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí objevila hořící postava člověka. Běžel od kašny před Národním muzeem přes křižovatku směrem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhýbkář dopravního podniku svým vlastním kabátem. O tři dny později zemřel na následky rozsáhlých popálenin – student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Jan Palach (11. 8. 1948 – 19. 1. 1969).

Svým skutkem se snažil otřást svědomím lidí a protestoval proti apatii veřejnosti vůči okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy. Jan Palach sám si nepřál další mrtvé, jak dokazují písemné poznámky a výpověď jeho spolužáka Luboše Holečka: „Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji.“

Související články:

ČR: Poľka natočia pre HBO seriál o Palachovi, samoupálenom študentovi