Veľká Epocha - Velká Británie: Ostře sledovaný národ

Kamera na nástupišti na nádraží London Bridge. V Londýně jste sledováni na každém kroku. (Velká Epocha)

Londýn - Británie má více bezpečnostních kamer (tam nazývaných CCTV; nepleťte si s čínskou státní televizí), než kterákoliv jiná země na světě. Vlastně je na ostrovech rozmístěno 20% kamer celé planety, přibližně pět milionů kusů. Zatímco na venkově situace není až tak dramatická, s velikostí města se výrazně zvyšuje i počet kamer, které své občany špehují. Průměrný Londýňan je údajně zachycen na kamerách více jak třistakrát za den!

Na kamery narazíte všude - na dálnicích a silnicích, ulicích měst, obchodech, firmách, úřadech a školách, v dopravních prostředcích, dokonce i na veřejných záchodcích. Proto není toto číslo vůbec překvapující. Jen na malé vlakové zastávce v jižním Londýně, odkud jezdím do centra města, jste zaznamenán na sedmi různých kamerách. Když pak vystoupíte v hale  jednoho z hlavních nádraží (Londýn jich má více), číslo kamer, které vás zachytí, jde do desítek, a to jste se ještě ani nedostali na ulici.

Silniční kamery měří rychlost a dovedou číst značky, takže při překročení povolené rychlosti vám do pár dnů přijde poštou na vaši adresu pokuta. Stejný systém funguje u tzv. Congestion Charge, což je poplatek za vjezd do centra města. Vjezdy do centra obstarávají opět bezpečnostní kamery a bez předem zaplaceného poplatku se připravte na obálku od úřadů (doručenou do několika dnů od přestupku). Podobný osud vás čeká při jízdě na červenou nebo v pruhu vyhrazeném pro autobusy.

Tedy velmi efektivní a rychlý systém řízený počítači. Řidiči ale nejsou sami, kdo jsou sledováni, na chodce čeká ještě větší armáda všudypřítomných elektronických slídilů, často nenápadně skrytých za matným sklem, vzbuzujícím pocit, že jde o ozdobná světla na ulici nebo zabudovaných do interiéru autobusu, vlaku či metra tak, aby nebyly na první pohled patrné.

Z výšky je lepší rozhled. Kamera (v červeném rámečku) dohlížející na dění v ulici poblíž rušného nádraží Liverpool street. (Velká Epocha)

A co na to veřejnost? Dalo by se říci, že většina lidí je k tomu lhostejná. Člověk časem otupí a ani si neuvědomí, že je sledován a v podstatě je mu to jedno. V době Facebooku a YouTube, kde se lidé dobrovolně prezentují před celým světem, je těžko představitelné, že by někomu vadilo, že na něj míří starostlivé oko státu.

BBC nedávno přineslo zprávu, že jedna městská čtvrt v Londýně nainstalovala kamery přímo do bytů občanů, aby mohla sledovat chování problematických teenagerů na ulicích. Kamery jsou napojeny na notebook a mohou být ovládány policisty nebo úředníky přes internet. Zatímco jedni tento systém vítají, jiní město kritizují, že neřeší základní příčinu násilí mladistvých a tvrdí, že lidé s kamerami ve svých bytech souhlasili jen ze strachu z kriminality.

Mluvící kamery

Jako světlo vypadající bezpečnostní kamera střežící soukromé parkoviště jedné z firem v Milton Keynes. (Velká Epocha)

Některé kamerové systémy jdou dokonce tak daleko, že rozeznávají "neobvyklé chování", podezřelou chůzi, a nově se zavádí kamery, které mluví. V anglickém městě Middlesbrough přišli s kamerami, které vás důrazně upozorní v případě, že upustíte nebo si neuklidíte odpadek.

Hlavní důvod rozsáhlého použití bezpečnostních kamer je jasný, je jím snížení kriminality a zvýšení bezpečnosti občanů. Vládní orgány by rády ukázaly, že kamery skutečně svůj účel plní, a mnohé policejní studie o tom také svědčí, ale oponenti včetně těch z řad policejních složek tvrdí, že tomu tak není.

Například článek v časopisu New Statesman uvedl jako příklad skeptika profesora Martina Gilla, který vyučuje kriminologii na University of Leicester. Ten je přesvědčený, že kamery větší bezpečnost lidí nezaručí. Z jeho studie, ve které porovnával čtrnáct sledovacích systémů po celé zemi, vyplývá, že instalované kamery měly na míru zločinu velmi malý dopad. Jen v jednom jediném případě mohl být pokles zločinnosti dáván do souvislosti s bezpečnostními kamerami.

"Studie ukázala, že problém kriminality nelze vyřešit technicky," uvedl profesor Gill. "Kamera může monitorovat, ale nemůže zasahovat a provést zákrok, tak jako fyzický policista."

Další hlasy dodávají, že zločin ve skutečnosti nezmizí, jen se posune z dosahu kamer. Pro zastánce bezpečnostních kamer by určitě bylo řešením zvýšit počet kamer, jenže kam až to může dojít? Budou pak lidé pozorováni na každém kroku a žít ve státě jako podle Orwellova románu 1984? Podle slov jednoho policejního důstojníka ze Skotska "postupně zločince vytlačíme dál a dál, až nakonec je snad vytlačíme do moře".

Jakkoli logický se tento názor může zdát, je třeba si uvědomit, že kriminálníci nepřestanou dělat nezákonné věci jen proto, že budou všude kamery. Nejdřív se musí změnit uvnitř, své myšlení a chuť profitovat z nelegálních aktivit, protože žádná technika jim jejich charakter nezlepší, ani je zázračně nepřemění na dobré občany.

Více informací o tématu (v angličtině) naleznete například na: privacyinternational.org, newstatesman.com, news.bbc.co.uk